Nedostal jinou příležitost než kostní zkoušku, tvrdí právnička, která se zastala iráckého uprchlíka

Ústavní soud se v pátek zastal uprchlíka z Iráku, se kterým české úřady jednaly jako s dospělým, přestože se sám prohlašoval za nezletilého. Rozhodlo lékařské vyšetření, konkrétně určení kostního věku, což ale v daném případě podle Ústavního soudu nestačilo. Při jednání zároveň chyběl tlumočník. Popsala pro Radiožurnál Zuzana Pavelková z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která Iráčana v podání ústavní stížnosti podpořila.

Rozhovor Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Ústavní soud řekl, že cizinecká policie by si měla do budoucna nechat vypracovat nějaké odborné stanovisko, nakolik jsou metody, které v současnosti užívá, vůbec vhodné,“ uvedla Pavelková | Foto: Jan Symon | Zdroj: Ústavní soud ČR

Jak se ten muž do Česka dostal a co se s ním tady dělo?
Ten chlapec vyrůstal v zemi původu jako sirotek. Asi od devíti let pracoval v autodílně a byl tam vystaven různým formám závažného násilí. V nějaký moment neviděl jiné řešení pro svojí situaci než zemi původu opustit.

Cestoval poté pěšky přes Rumunsko, Srbsko a další země. A když se dostal na území České republiky, tak ho zadržela cizinecká policie, která dospěla k závěru, že je zletilý. Následně byl chlapec tři měsíce v detenci. Pak mu dokonce hrozil transfer zpátky do Rumunska.

Poté pobýval téměř rok v pobytovém středisku a nyní je už v zařízení, které je úměrné jeho věku.

,Jako v kafkovském procesu.‘ Ústavní soud se zastal Iráčana, u kterého není jasné, zda je dospělý

Číst článek

Jak se tedy stalo, že české úřady došly k závěru, že je dotyčný zletilý, zatímco on to popíral?
V České republice v tuto chvíli nemáme zákonem ani žádnou jinou metodikou upraven postup pro určování věku nezletilých bez doprovodu, kteří nemají žádné doklady, kterými by mohli potvrdit, že jsou nezletilí.

V současné době je věk určován kostními zkouškami. Tam se jedná o rentgen zápěstí. Nicméně kostní zkoušky mají určité limity. Věk, který vám v kostní zkoušce může vyjít, se od skutečného věku může lišit o asi dva až tři roky. Takže když vám je třeba šestnáct, tak vám v takové kostní zkoušce může klidně vyjít i osmnáct nebo devatenáct let, což je poměrně velký rozdíl.

To se právě stalo i našemu klientovi, který tvrdil, že je mu šestnáct let a kostní zkouškou mu bylo naměřeno osmnáct a půl. A vlastně mu nebyla dána žádná příležitost, aby se pokusil například sehnat nějaké kopie dokladů ze země původu nebo se pokusil nějakým jiným způsobem doložit svou hodnověrnost.

Hladovění či bití. Amnesty International upozornila na zneužívání migrantů v záchytných táborech v Libyi

Číst článek

Co tedy plyne z nálezů Ústavního soudu, pokud jde právě o určování věku žadatelů o azyl?
My se s tím nálezem ještě v detailech seznamujeme. Nicméně se domníváme, že z toho nálezů plyne to, co my i dokonce Nejvyšší správní soud říkáme už poměrně dlouhou dobu a to sice, že kostní zkoušky nemohou být jedinou metodou pro určení věků.

Určování věku je třeba provádět víc komplexně a je také třeba aby tam byly nějaké procesní pojistky. Tedy musí člověku být ustaven opatrovník, musí tam být po celou dobu přítomen tlumočník, musí mu být vysvětleno, že bude určován jeho věk, jak to bude probíhat, jak se k tomu může vyjádřit...

Někdo by mu měl pomoct například sehnat nějaké podklady ze země původu, které hovoří v jeho prospěch a kterými může věk doložit. Zároveň Ústavní soud řekl, že cizinecká policie by si měla do budoucna nechat vypracovat nějaké odborné stanovisko, nakolik jsou metody, které v současnosti užívá, vůbec vhodné. Protože to právě vede na limity, které jsem už zmiňovala.

Řada států v Evropě od kostních zkoušek úplně odstupuje nebo je přinejmenším doplňuje nějakými dalšími metodami, hloubkovými pohovory či psychologickými posudky.

Odpovědnost za příští uprchlíky z Afghánistánu leží na Evropě, apeluje pákistánský komentátor

Číst článek

Ústavní soud se také pozastavil nad tím, že stěžovatel neměl během vyšetření ani během jednání Městského soudu tlumočníka, takže vůbec nevěděl, co se děje. Jak často se taková věc stává?
Já bych řekla, že co se týče soudního jednání, tak to byla skutečně výjimka. Domnívám se, že soud byl v docela složité situaci, protože na rozhodnutí ve věci žaloby proti zajištění má pouhých sedm pracovních dní. To je skutečně velmi krátká lhůta. A pan soudce nařídil jednání na poslední den, aby se s námi jako organizací pro pomoc uprchlíkům a cizineckou policií pobavil o odborné otázce určování věku.

A z toho důvodu i kolegyně, která klienta na místě zastupovala, souhlasila na žádost soudu na místě, že jednání proběhne bez tlumočení, abychom nějakým způsobem soud neblokovali.

Takže pro nás je zajímavé, že tohle pro Ústavní soud bylo zásadní a je pro nás i inspirující číst vysoký práh ochrany, který v nálezu Ústavní soud nastavil.

Vladimír Kroc, pat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme