Úřad ombudsmana upozorňuje na nerovný přístup k občanům třetích zemí
Cizinci, kteří se chtějí dostat do Česka nebo se tu na nějakou dobu usadit, se stále potýkají s potížemi v řadě oblastí: narážejí na korupci, když se snaží dostat vízum, mají nerovný přístup ke zdravotnímu pojištění nebo ke vzdělání. Konstatuje zpráva, s níž dnes vystoupil úřad veřejného ochránce práv.
Ombudsman už v minulých letech opakovaně upozorňoval na rozlišování mezi cizinci podle země jejich původu. Úřad se na základě stížností rozhodl prověřit práva cizinců zejména v oblasti zdravotního pojištění a vzdělávání z pohledu antidiskriminačního zákona.
Rozhovor se zástupkyní veřejného ochránce práv Jitkou Seitlovou ve Světě o deváté
Podle zástupkyně veřejného ochránce práv Jitky Seitlové existuje paradoxní situace, kdy děti a rodinní příslušníci občanů České republiky nemají stejná práva jako ti, kteří přichází z Evropské unie. Týká se to zejména přístupu k veřejném zdravotnímu pojištění.
„Bohužel došlo k právní formulaci v zákoně, která tuto nerovnost nastavuje. Když tady bude občan například Německa, tak jeho rodinný příslušník má právo být pojištěn ve veřejném zdravotním pojištění. Pokud se ale stane, že budeme mít občana České republiky, který bude mít rodinného příslušníka-cizince z třetí země, který tady bude také žít a pracovat, tak tento příslušník nebude mít přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění,“ uvedla Seitlová.
O nerovném přístupu k cizincům ze třetích zemí hovořili v Ozvěnách dne Radiožurnálu zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová a poslanec ODS Marek Šnajdr
Poukázala na to, že například manželka či manželka českého občana ze třetí země musí při žádosti o dlouhodobý pobyt fakticky nalézt peníze na to, aby se mohli na celou dobu pojistit u komerční pojišťovny. Většinou to bývají desítky tisíc korun.
Úřad ale podle Seitlové zjistil případy diskriminace i ze strany zdravotních pojišťoven. „Komerční pojišťovny například odmítají pojistit občany starší nebo ty, kteří trpí dlouhodobou zdravotní vadou. Známě i případy malých dětí, které se zde narodily právě ve smíšených manželstvích, kdy pojišťovny odmítly dítě pojistit, protože mělo nějakou vrozenou vadu,“ připomněla Seitlová.
Poslanec ODS a bývalý náměstek ministerstva zdravotnictví Marek Šnajdr ve vysílání Radiožurnálu uvedl, že karenční lhůta, po kterou si občané třetích zemí musí zařídit komerční zdravotní pojištění, je správná a odůvodněná. Podle něj totiž zabraňuje imigraci cizinců ze spekulativních důvodů.
„Musíme si přiznat pravou věc, že s imigrací se spekuluje v tom smyslu, že právě občané z třetích zemí do zemí ekonomicky vyspělých nepřicházejí z důvodů, které deklarují, ale z důvodů spekulativních. Pokud bychom systém českého zdravotního pojištění takto otevřeli, tak nikdo není schopen zaručit to, že se Česká republika nestane nemocnicí východu,“ podotkl Šnajdr.
Vyloučení dětí z výuky češtiny může být problém
Úřadu se nelíbí také to, že podle školského zákona je bezplatná výuka češtiny určena pouze dětem občanů Evropské unie. Děti ostatních cizinců, kteří dlouhodobě či trvale žijí na území České republiky, jsou z výuky českého jazyka vyloučeny.
„Víme, že stejným procesem procházely i země na západ od nás, kde docházelo k velké integraci cizinců z třetích zemí, a pokud byla zanedbaná výuka těchto dětí a tyto děti se následně dostávaly do sociálního vyloučení, znamenalo to určitá rizika a z toho vyplývající zvýšení kriminality,“ upozornila Seitlová.
