Bláha: České úřady hájí Babišův konflikt zájmů do krajnosti, u jiné firmy by do takového rizika nešly

Úřad práce podle auditorů ministerstva financí porušil kvůli nákupu reklamy u Mafry z holdingu Agrofert zákon o střetu zájmů. Jde o první rozhodnutí, které odstavuje holding ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) od veřejného tendru. „Jestli bylo úplně první, těžko říct. Je první všeobecně známé. Jde ale o systémové rozhodnutí, v tom je důležité,“ říká Michal Bláha, zakladatel projektu Hlídač státu a odborník na otevřená data.

Osobnost Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michal Bláha, zakladatel projektu Hlídač státu | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

Upozorňuje, že rozhodnutí ministerstva financí se týká evropských peněz.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Michalem Bláhou

„To vidím jako silnou linku, že šlo o evropské peníze. Názor Evropské unie je jednoznačný, přes to vlak nejede. Otázka je, kdyby se jednalo o běžné výběrové řízení, které by šlo z rozpočtu Úřadu práce, jestli by ministerstvo financí reagovalo stejně. Toto rozhodnutí nás ještě čeká,“ naznačuje ro Český rozhlas Plus.

Rozhodování české státní správy, tedy centrálních úřadů, je podle něj v této věci extrémně formalistické.

„Vlastně hledají a obhajují premiérův konflikt zájmů do nejkrajnější pozice, kam to jde. Kdyby se jednalo o jakoukoliv jinou firmu, tak zdaleka nepůjdou až do takového krajního právního rizika. To, čeho využívá jak premiér, tak i velká část státních úřadů, je, že velmi formalisticky posuzují zákon o střetu zájmů a zákon s tím související. Ale myslím si, že teď poslední novely v tom udělaly jasno,“ míní.

Rozdíl mezi právními názory

Problém podle Bláhy je, že úředníci mají tendenci brát zákony extrémně doslovně. Nikoliv tak, jak byly myšleny. Potom vzniká rozdíl mezi právními názory.

„Premiér a Agrofert spoléhají na to, že se věc bude táhnout velmi dlouhou dobu a mezitím se status quo příliš měnit nebude.“

Michal Bláha

Za zajímavý a skoro směšný označuje postoj ministerstva spravedlnosti v souvislosti se zákonem o evidenci skutečných majitelů, který platí od letošního 1. června a podle kterého je mezi skutečnými majiteli Agrofertu uveden premiér Babiš.

„Na dotaz, jestli bude ministerstvo v souvislosti s tímto novým zákonem zadávat pokyny úřadům, uvedli, že ne. Že je to na každém úřadu, aby si to vyhodnotil sám. Vlastně se vyhýbají odpovědnosti, aby na konkrétních příkladech ukázali, kde jsou hranice toho zákona. Může se tedy stát, že to budou různé úřady hodnotit každý jinak,“ upozorňuje.

Připomíná, že ministerstvo průmyslu a obchodu velmi silně bojuje za zájmy Agrofertu.

Základní premisa státní správy je, že občanovi se nesmí věřit, vadí Bláhovi z Hlídače státu

Číst článek

„Ministr Karel Havlíček (za ANO) se tím vůbec netají. Je to krásně vidět na dotačních projektech. Na toustový chleba je 10 posudků a ministerstvu průmyslu a obchodu to stále nestačí. Kdyby takto bojovali za všechny firmy, které projdou dotačním řízením, tak by asi nedělali nic jiného. Ale bojují jen za jednu,“ konstatuje a pokračuje:

„Pokud se výklady zákona budou lišit v rámci jednotlivých úřadů, pak pravděpodobně bude muset v nějaké chvíli rozhodnout soud. A to je pravděpodobně to, na co premiér a Agrofert spoléhají. Že se věc bude táhnout velmi dlouhou dobu a mezitím se status quo příliš měnit nebude.“

Rozpadlo se rovný přístup

Portál Hlídač státu funguje od roku 2016 pro veřejnost, média i státní správu jako informační zdroj o fungování a hospodaření státu. S politickými tlaky se Bláha za tu dobu prý nesetkal.

„Stát funguje. To, co se rozpadlo, je rovný přístup k věcem. Zejména centrální úřady ztrácejí rovný přístup k politikům, veřejnosti a k firmám.“

Michal Bláha

„My máme se státní správou a s politiky takový obojetný vztah. Protože zejména pro státní správu nefungujeme nutně jako nějaký dráb nebo kontrolor jejich práce, ale my jim velmi pomáháme v jejich práci. Překvapilo nás, když jsme založili Hlídače státu, že jedni z nejaktivnějších uživatelů byli státní úředníci. Pak už se to vyrovnalo, byla tam i veřejnost a tak dále. Ten důvod, proč nás používali, bylo, aby měli kontrolu nad tím, jestli smlouvy uveřejňují správně, nebo ne. Protože ministerstvo vnitra, které spravuje tento rejstřík, jim žádnou zpětnou vazbu nedává. Zatímco my tam hodnotíme mnoho kritérií a čas od času je upozorníme na chyby. Takže oni nás vlastně používají jako kontrolou své práce,“ vysvětluje.

Stát nemá strategii na zaměstnávání lidí nad 50 let, zjistil kontrolní úřad. Chybí i hodnocení projektů

Číst článek

To se podle něj týká zejména střední úrovně úřadů. „Vyšší úroveň, zejména ministři a politici, nás mohou vnímat více negativně. Ale myslím si, že nás respektují. Nikdy jsme se nedostali do situace, že by nás někdo varoval,“ dodává.

Názor Davida Ondráčky, který dlouho vedl protikorupční organizaci Transparency International, že se za poslední rok stát rozpadl, Bláha nesdílí.

„Já myslím, že se nerozpadl. Stát funguje, všechno funguje. To, co se rozpadlo, je rovný přístup k věcem. Zejména centrální úřady ztrácejí rovný přístup k politikům, k veřejnosti a k firmám. Že se ten přístup liší podle toho, komu firma patří. Pokud se vám podaří ovlivnit rozhodování takových organizací, jako je třeba Zemědělský investiční fond, pak se vlastně všechno děje zdánlivě legálně, ale rozhodování je pokřivené,“ vysvětluje Michal Bláha.

Barbora Tachecí, Katka Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme