Úřad vyhodnocuje další předávání zabaveného oblečení pro charitu
Projekt, kdy se padělané oblečení zabavené celníky po odpárání falešného loga posílalo na charitu, narazil. Jak píší Hospodářské noviny, náměstek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zjistil, že cena jednoho trika, ze kterého padělané značky párali vězni, se vyšplhá až na 400 korun. Stát přitom ročně zabaví zboží zfalšovaných značek v hodnotě až 1,5 miliardy korun.
„Padělané oblečení konečně nepřichází nazmar a poslouží po patřičných úpravách těm, kteří ho nejvíce potřebují. Navíc můžeme tímto způsobem využít i dostupný pracovní potenciál vězňů,“ uvedl loni v září náměstek ministra financí Ondřej Závodský pověřený řízením ÚZSVM poté, co předal první kusy oblečení s padělanými logy zástupcům Věznice Pardubice.
Dohoda mezi ÚZSVM a Vězeňskou službou předpokládala, že padělky se v případě úspěchu projektu budou upravovat i v dalších českých věznicích.
O projektu falešného značkového oblečení pro charitu mluvili Robert Hurt, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a Lukáš Curylo, ředitel Charita ČR
Podle Hospodářských novin se ale ukázalo, že značkoví výrobci o novinku nemají zájem. A když se navíc sečetly všechny náklady u první várky oblečení, jedno tričko se značně prodražilo. Náměstek ÚZSVM Petr Urbánek deníku řekl, že ‚vyšlo plus minus na čtyři stovky‘.
S tím nesouhlasí mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Robert Hurt. „Musím se ohradit proti částce 400 korun. Nevíme, jak k ní pan náměstek došel. My jsme si provedli kalkulaci a vychází jedno tričko řádově v jednotkách korun,“ řekl Českému rozhlasu.
Projekt podle něj nebyl zrušen. „Pilotní projekt probíhal v září, kdy v pardubické věznici bylo odstraněno 61 falešných označení z oblečení. A v současné době se ještě řeší některé celní a daňové aspekty. Pak to zhodnotíme,“ dodal mluvčí ÚZSVM.
Ředitel Charity ČR Lukáš Curylo informaci o tom, že projekt byl zatím jen pozastaven, uvítal. „Podle nás je smysluplné, aby projekt pokračoval. Sami jsme na Brněnsku něco podobného realizovali a mělo to velký úspěch,“ přiznal.
Podle něj je u sociálně slabých v České republice po oděvech poptávka. „Zejména po pánském oblečení, zimním oblečení, dětském oblečení třeba u matek v tísni. V zahraničí je to otázka nákladů na přepravu,“ upřesnil.
