V těchto dnech začíná v tuzemsku kampaň s názvem Odsouzeni.cz. Jde o projekt Iniciativy za rozvoj náhradní rodinné péče, která se snaží rozpoutat diskusi o dětech bez rodiny. V Česku je na 11 tisíc dětí odkázaných na výchovu v ústavech a za tento nelichotivý počet naši zemi dlouhodobě kritizuje Evropský soud pro lidská práva.

Tento článek je více než rok starý.

9:18 1. června 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dnešní státní systém péče o ohrožené děti není zaměřen preventivně, řekla Rádiu Česko Jana Lexová z Asociace náhradních rodin České republiky:

„Současný systém řeší až následné kroky, které se dějí, když rodina nějakým způsobem selže. Nicméně rodina, když selhává, většinou je to proces dlouhodobý a pokud by v průběhu tohoto dlouhodobého procesu, kdy přicházejí signály z více stran, do toho nějakým způsobem státní systém zasáhl tak, aby té rodině bylo pomoženo, ještě než dojde k té krizové situaci, kdy je potřeba zasáhnout, tak by spousta dětí ještě dnes vyrůstala ve svých rodinách.“

Prevenci by se měly zabývat na radnicích v odborech sociálně-právní ochrany dětí. „Sociální pracovníci, kteří zde pracují, mají velmi omezené pravomoci a jsou velmi přetíženi. Takže pokud by v našem státě byla posílena více pravomoc, nebo dalo by se více investic do služeb pro neziskový sektor, tak si myslím, že právě tyto dva systémy spolu můžou velmi dobře kooperovat a ten výsledný bonus pro tu ohroženou rodinu by byl jenom kladný,“ upozornila Lexová.

Asociace náhradních rodin chce zefektivnit pomoc rodinám, u kterých hrozí zbytečné odebrání dítěte. Za to Českou republiku kritizují evropské instituce, kterým se zejména nelíbí odebírání dětí z rodin z materiálních důvodů, jako jsou důvody bytové nebo sociální. Pomoci lze finančně nebo poradenstvím.

Přechodní pěstouni v nemilosti státu

V Česku se podle asociace také nevyužívá institut přechodné pěstounské péče.

„Má to pomoci k tomu, aby dítě, které na přechodnou dobu nemůže vyrůstat ve své rodině, nemuselo být umisťováno do pobytových zařízení, do ústavních zařízení, ať už je to kojenecký ústav anebo potom dětské domovy. Takové dítě, když se matka rozhodne, že dítě předá k adopci, tak je automaticky umístěno v dnešní době do kojeneckého ústavu anebo do Klokánku, kde je mu poskytnuta maximální možná péče v rámci možností,“ upřesnila Lexová s tím, že děti z ústavů trpí citovou deprivací, kterou si pak nesou celý život.

Institut lze také využít, když rodiče odejdou do vězení nebo na léčení a jejich potomek pak musí do dětského domova:

„Za tu dobu se zpřetrhají rodinné vazby a mnohokrát rodiče po návratu už nejsou schopni navázat na ty zpřetrhané vztahy. Pokud by dítě bylo po tu přechodnou dobu v té pěstounské rodině, tak si myslím, že ty vazby by nebyly tak zpřetrhané, že ten návrat toho dítěte zpátky do té své původní biologické rodiny byl jednodušší,“ uzavřela Jana Lexová z Asociace náhradních rodin České republiky.

Marián Vojtek, Lenka Buriánková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít