Úředníci bez maturity možná dostanou pět let na doplnění vzdělání

Řadoví úředníci bez maturity možná dostanou příležitost si vzdělání v příštích pěti letech doplnit. Počítá s tím senátní změna zákona o státní službě, kterou by dnes měla projednat vláda. Pokud by senátní návrh nezačal platit, musely by úřady referenty bez maturity příští rok v červenci propustit. To by mohlo ohrozit funkčnost některých úřadů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Městský úřad, úředník, (ilustrační foto)

Městský úřad, úředník, (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Jsem zaměstnankyní pražské správy 15 let. Nemám maturitní zkoušku a myslím si, že svoji práci odvádím dobře. Nelíbí se mi, že vedoucí můžou mít výjimku ve služebním zákoně ve vzdělání, a my, kteří jsme tam řádku let, výjimku nedostaneme a přijdeme o práci,“ říká zaměstnankyně České správy sociálního zabezpečení Jana Mauderová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pokud by změna zákona o státní službě neprošla, musely by příští rok úřady propustit stovky referentů. Důvody zjišťovala Jana Čermáková

Právě tomu, aby referenti o práci přišli, se pokusili zabránit senátoři. Předkladatel návrhu Jiří Oberfalzer z ODS původně chtěl, aby měli referenti výjimku a na základě souhlasu nadřízených by jim bylo možné nižší vzdělání prominout. S tím v Senátu neuspěl. Oberfalzer si myslí, že pět let na doplnění vzdělání nestačí.

„Já se trošku obávám, že to není dostatečně dlouhá doba. Pak bych viděl i další problém v tom, že doplnit si střední vzdělání se v tomto věku, 30 let a výš, nedá jinak než na nějakém soukromém zařízení. Takže je to i otázka sociální, protože tito lidé jsou na postech, které nejsou kdovíjak velkoryse placeny,“ upozorňuje Oberfalzer.

Senátem přesto prošel návrh snadno, nikdo nebyl proti. Předseda horní komory parlamentu Milan Štěch z ČSSD vysvětlil, proč změnu podpořil i on.

„Jsou to činnosti, které nevyžadují žádnou velkou odbornou erudici, rozsah znalostí. Jsou to takové administrativní, často se opakující činnosti. A mnoho zkušených lidí, kteří problematiku dobře zvládají, by museli od té práce odejít. Takže myslím, že tato výjimka je logická a předpokládám, že tak jako v Senátu, kde to nalezlo velkou podporu, tomu bude i v dalším legislativním procesu,“ věří Štěch.

Senátoři projednávali novelu zákona o státní službě v dubnu. V rozpravě před hlasováním vystoupil jen Jiří Čunek z KDU-ČSL. O referentech a jejich vzdělání ale nemluvil, připomínku měl k jiné části zákona.

„Mí spolupracovníci zjistili, že to, co dnes dělají středoškoláci – třeba přestupková řízení, celkem jednoduché a naučitelné úkony – to od roku 2021 nebo 2022 budou muset dělat právníci. To jsem zvědav, kde je seženeme a jestli skutečně na to mají studovat. Myslím, že těch změn tady bude ještě hodně,“ uvedl Čunek.

Možné jsou i další změny

Až senátní návrh změny zákona o státní službě posoudí vláda, dostanou ho na stůl poslanci. Budou mít možnost zákon ještě upravit. Například ministerstvo vnitra chtělo řešit i vyšší platy nastupujících zaměstnanců, kteří mají praxi mimo státní správu, nebo zavést určitou formu náborového příspěvku.

Pokud by ale sněmovna novelu odmítla, příští rok v červenci by musely odejít stovky pracovníků finančních a katastrálních úřadů nebo České správy sociálního zabezpečení. Jen z pražského ústředí správy by to bylo 300 z 1600 pracovníků. To by mohlo způsobit problémy s výplatou důchodů. V případě Puncovního úřadu by to byla dokonce pětina zaměstnanců bez maturity.

Jana Čermáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme