ÚS kritizuje stát za to, že dosud nepřijal zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi

Za legislativní libovůli označil Ústavní soud postup státu v otázce církevních restitucí. Ostrá kritika zazněla v odůvodnění rozhodnutí v případu římskokatolické farnosti a děkanství v Novém Bydžově. Ta se soudí o navrácení pozemků vyvlastněných v roce 1949. Podle Ústavního soudu nemusí čekat na vyrovnání státu s církvemi.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

Případ je velmi zvláštní. Komunisté sice pozemky v roce 1949 zestátnili, ale v katastru je dosud jako vlastník zapsaná farnost. V současnosti je kontroluje státní podnik Lesy České republiky.

Farnost v žalobě poukazovala na to, že podle katastru nemovitostí vlastnické právo nikdy nepozbyla. Rozhodnutí o výkupu totiž nikdo nezaznamenal do pozemkové knihy.

Přehrát

00:00 / 00:00

O dnešním výroku Ústavního soudu mluvili na Radiožurnálu generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek a Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference

Ústavní soud zkritizoval zákonodárce za to, že dosud nevyřešili církevní restituce. Stát podle soudce zpravodaje Stanislava Balíka slíbil, že navrácení tohoto majetku provede zvláštním zákonem, to se ale dosud nestalo. Zklamal tak oprávněné očekávání církví a vytvořil protiústavní mezeru v zákoně:

„Ústavnost je tady po dlouhou dobu narušována. Z toho důvodu nám nezbývá než rozhodnout takto.“

„Ústavní soud ve všech svých dosavadních rozhodnutích opakoval, že církve na vypořádání majetku mají legitimní nárok. To se opírá o blokační paragraf z roku 1991, který církevní majetek chrání před zcizováním, privatizací nebo ‚zašantročením‘ jiným způsobem. Protože se předpokládalo, že bude vypořádán zvláštním restitučním předpisem. Protože se 20 let nic nedělo, poslední dobou dva ze čtyř senátů Ústavního soudu na to reagovaly tak, že začaly v souladu s předchozí judikaturou poskytovat církvím individuální ochranu cestou ústavní stížnosti,“ vysvětluje generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.

Zákon o církevních restitucích by měla již tento týden znovu projednávat sněmovna, kam se návrh vrátil ze Senátu.

Podle Langáška nebyl dnešní výrok Ústavního soudu míněn jako nepřijatelný nátlak, aby celý proces uspíšili. Ústavní soud neříká, v jaké podobě by měly být nároky církví vypořádány, jen by vypořádány být měly.

Přijdou stovky žalob?

Právník děkanství v Novém Bydžově Stanislav Hykyš verdikt pochopitelně uvítal. Z obecného hlediska ale může spustit lavinu žalob:

„Podle mého názoru se církvím a náboženským společnostem otevírá reálná cesta k tomu podávat stovky žalob.“

Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy se ale nedomnívá, že se z dnešního usnesení Ústavního soudu dá vyčíst, že církve by s nároky na navrácení majetku uspěly u obecných soudů:

„Každý z případů je individuální a navíc může být odlišný v tom, jaká žaloba by byla podána. Potom je tady otázka, na základě jakého právního předpisu by soudy měly rozhodnout, když se doposud nic nemění na tom, že pokud se jedná o předmětný majetek, tak je ve vlastnictví státu.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O dnešním výroku Ústavního soudu mluvil ve Stalo se dnes na Radiožurnálu Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy

Dosud justice odmítala žaloby církví kvůli blokačnímu paragrafu v zákonu o půdě. Kudrna si nemyslí, že by dnešní verdikt Ústavního soudu už soudy nenutil, aby se na tento paragraf ohlížely.

„Rozhodnutí, které dnes bylo vydáno, je rozhodnutím o ústavní stížnosti. Týká se jednoho konkrétního případu. V ostatních případech je otázkou, zda by byly okolnosti, pokud ne totožné, tak alespoň typově podobné, aby se dnešní rozhodnutí dalo použít,“ uvádí Kudrna a dodává:

„Nejsem si jistý, že by se tam říkalo, že se nemá přihlížet k dosavadním předpisům. Říká se tam, že už to trvá příliš dlouho a zákon o nějakém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi už by měl být přijatý.“

Církevní restituce hranici 25. února 1948 neprolomí, ujistil Klause Nečas

Číst článek

„Jsme rádi, že dnešní rozhodnutí pokračuje v linii dřívějších rozhodnutí Ústavního soudu. Jsme rádi, že Ústavní soud potvrzuje, že naše nároky, o kterých chceme vyjednávat, nejsou nikterak právně nerelevantní, jak jsme někdy v poslední době slyšeli,“ uvádí Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference.

„Chceme se se státem dohodnout na nějakém legislativním řešení. To je řešení, které je pro církve ze všech pohledů mnohem smysluplnější pro jejich postavení ve společnosti. Věříme, že k tomu dojde,“ dodává Holub.

Jana Zemanová, Zuzana Kopuletá, Veronika Sedláčková, pir, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme