Podle Ústavního soudu norma nepřiměřeně zasahuje do soukromí lidí. Součástí takzvaných provozních a lokalizačních údajů sice není samotný obsah komunikace, ale z těchto dat je možné přesně vystopovat, kdo kdy komu telefonoval, kde se přitom nacházel nebo jaké internetové stránky si prohlížel.

Údaje o uskutečněné komunikaci dosud museli uchovávat operátoři a poskytovatelé internetu půl roku. Policie si jen v loňském roce vyžádala tato data v 86 tisících případů. Nepotřebovala přitom soudní povolení.

Podle soudu ale chybí mantinely pro využívání nashromážděných informací a záruky proti jejich zneužití.

Přijetí zákona o elektronické komunikaci si vyžádala evropská směrnice a původně měla sloužit v boji s terorismem. Podle Ústavního soudu šel ale zákon nad její rámec.

Navíc policejní statistiky dokazují, že plošný a preventivní sběr dat v boji s kriminalitou není efektivní.

Wagnerová: Parlament musí přijmout jinou úpravu

V Německu před rokem Ústavní soud nařídil okamžitou likvidaci všech osobních údajů, které takto operátoři uchovávají. Český Ústavní soud ale toto neučinil, uvedla ve Světě o jedné místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová.

„My jsme nenařídili likvidaci veškerých údajů, které mají operátoři k dispozici, nicméně teď je náš nález samozřejmě předmětem interpretace. A sice: oni shromažďují nejen údaje o tom, kdo, s kým a kdy telefonoval. Oni těch takzvaných zájmových identifikátorů soustřeďují celou řadu, to je konec konců i v nálezu uvedeno a vydá to téměř na jednu stránku hustě popsanou.“

„A po tom našem nálezu je jisté, že jednak nebudou moci poskytovat to, co sami nashromáždí, a teď je otázka toho, co budou moci i do budoucna poskytovat dál. Oni provádějí obchodní činnost, k níž potřebují shromažďovat určitá data, řekněme kvůli sporům potom se zákazníky a tak dále. Ale to je opravdu už jenom velmi úzký počet těch identifikátorů, které potřebují k obchodní činnosti, a ty jistě budou moci shromažďovat i dál,“ řekla dále Eliška Wagnerová a dodala:

„Ovšem právě proto, že půjde o velmi zúžený výčet ve srovnání s tím, co činí dnes, tak tato jejich činnost by měla podléhat velmi přísné kontrole ze strany úřadu pro ochranu osobních dat, který by měl kontrolovat, že do budoucna shromažďují jen ta data, která bezprostředně souvisí s jejich obchodní činností,“ vysvětlila soudkyně Eliška Wagnerová.

Příslušná evropská směrnice bude muset být podle ní uplatňována jinou formou. A je na parlamentu, aby přijal takovou úpravu, která bude odpovídat jak evropské směrnici, tak českému ústavnímu pořádku.

Benda: Evropa by měla směrnici zrušit

Poslanec za ODS Marek Benda vidí v této souvislosti před politiky dva úkoly.

„Jeden je boj na úrovni Evropské unie, protože letošního roku má dojít k vyhodnocení této směrnice a má dojít k tomu, zda Evropa v ní chce pokračovat. Já si myslím, že tam je úkolem ČR, i po tomto výroku Ústavního soudu, abychom se snažili být maximálně střízliví a pokoušet se, aby Evropa spíše tuto směrnici omezila nebo zrušila úplně.“

„Pokud by k tomu nedošlo, pak ji musíme znovu aplikovat, ale musíme ji aplikovat mnohem pečlivěji a přesně s těmi vymezeními, která nám dal Ústavní soud,“ dodal poslanec Benda ve Světě o jedné.

Mluvčí operátora: Data nejsou pro naši potřebu

„Uchovávání provozních a lokalizačních dat o zákaznících nebyl náš úmysl, neděláme to pro své potřeby, ale jednalo se o povinnou službu státu, kterou poskytujeme na základě těch zrušených zákonů a prováděcí vyhlášky,“ reagovala na rozhodnutí soudu v Ozvěnách dne Radiožurnálu mluvčí jednoho z velkých operátorů Martina Kemrová.

Co přesně bude dnešní verdikt pro telefonní operátory znamenat, prý zatím netuší; rozhodnutí nabude platnosti až zapsáním do sbírky zákonů.

„Očekáváme, že bude vydána prováděcí vyhláška, která jasně řekne, co vlastně je od nás očekáváno. Jestli máme data zrušit hned, nebo jestli máme nechat doběhnout tu šestiměsíční lhůtu, která data. Je tam spousta otevřených otázek,“ dodala Kemrová.