ÚS vyškrtl ze zákona možnost přidělení soudce k ministerstvu

Ústavní soud částečně podpořil návrh skupiny senátorů na zrušení kontroverzní novely zákona o soudech a soudcích. Ta podle některých nepřiměřeně zasahuje do nezávislosti justice a posiluje pravomoci exekutivy. Senátorům se nelíbil způsob jmenování a délka mandátu funkcionářů soudu nebo dočasné přidělování soudců k ministerstvu spravedlnosti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud České republiky | Foto: Tomáš Adamec

„V tomto případě byla námitka shledána důvodnou už z toho důvodu, že stejnou úpravu Ústavní soud už jednou zrušil, a to v roce 2002. Zrušil v zákoně o soudech a soudcích možnost přidělit soudce k ministerstvu spravedlnosti a zákonodárce, přestože to tehdy soud shledal jako protiústavní, tu možnost do zákona zase vrátil a prodloužil ji z jednoho roku na tři,“ popsal jeden ze závěrů Ústavního soud jeho generální sekretář Tomáš Langášek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhodnutí Ústavního soudu na Rádiu Česko okomentoval generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.

Soud zároveň zrušil ustanovení, kterým bylo funkční období stávající předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové stanoveno na pět let, zatím co v případě předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxi to bylo stanoveno na deset let.

„Ústavní soud ve shodě s navrhovateli shledal, že tady jde o skrytou formu individuálního aktu vůči konkrétní osobě, a to předsedkyni Nejvyššího soudu. Ta úprava by měla být v obou případech naprosto shodná,“ vysvětlil Langášek.

Navrhovatelé také zpochybňovali způsob, jakým byla novela přijata. K její větší části se totiž nevyjádřila vláda ani odborná veřejnost. Normu schválil parlament před dvěma lety, v souvislosti s neúspěšným pokusem odvolat předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou.

Právě v tomto bodě ale soud senátorům za pravdu nedal. Podle Ústavního soudu jde v případě komplexních pozměňující návrhů o běžnou praxi. „Podstatné na této proceduře je, že navrhovatel, tedy vláda, má vždycky možnost i na základě komplexního pozměňovacího návrhu podat návrh na přerušení projednávání, nebo ho vzít zcela zpět, pokud s ním nesouhlasí,“ odůvodnil rozhodnutí generální sekretář.

„Zrušila se pouze ustanovení, která neobstála v testu ústavnosti. Zákon o soudech a soudcích platí dál. Zákonodárce musí reagovat pouze na zrušení ustanovení týkajícího se funkčního období stávajícího předsedy Nejvyššího soudu. Tam musí napravit rozdíl mezi předsedou nejvyššího právního soudu a nejvyššího soudu, jinak může zákon platit a fungovat dál i po zrušovacích zásazích Ústavního soudu,“ dodal Langášek.

Martin Křížek, Lenka Rafaelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme