Úspěšně podnikat je možné i tam, kde lišky dávají dobrou noc
Na Vsetínsku dávají lišky dobrou noc, to vám řekne každý, kdo bydlí blízko slovenské hranice. Už jenom cesta po okreskách je očistec, vždyť v celém Zlínském kraji nevede kilometr dálnice. To se projevuje i na nezaměstnanosti, která přesahuje 10 procent. Ovšem i tam žijí podnikatelé, kteří dokáží tento handicap překousnout, a to velmi úspěšně.
Dobrým příkladem je rodinná firma KOVAR, mimochodem vyhlášená jako firma roku 2009, která vyváží do celé Evropy a přitom zůstává ryze regionální. V předvolebním speciálu o Zlínském kraji proto míříme do vesničky Leskovec.
Opuštěné nádražíčko s jednou lavičkou velký zážitek neslibuje, ovšem chmury rozhání malebná krajina. Oko potěší stádo krav, které líně přežvykují hned vedle tovární haly. Tady vzniklo třeba pojízdné akvárium pro německou železnici nebo kontejnery pro ropné plošiny, říká Petr Bambuch, Valach jako řemen.
„Tady si postavíte dům, zapustíte kořeny, líbí se vám tu a všechno, co mě kdy napadlo a k něčemu bylo, mě napadlo při procházkách lesem. Jsem i nimrod.“
Srostlí s rodnou hroudou
Bambuch je šéf firmy, která začala jako malá dílna. Na evropských trzích jsou sice už jako doma, zůstávají však srostlí s rodnou hroudou, a proto ji i zvelebují. A tak za hlučnou halou bučí stračeny a továrna zaměstnává zemědělskou inženýrku Janu Štastnou.
„Je to takové vzácné propojení toho, že vlastně ta firma žije tak nějak pro tu obec. Proto i obecní úřad je rád, že vlastně se to obdělává, je to nějakým způsobem udržované a provozované.“
Sehnat odborníky je tady těžké
Jana Štastná sedí na dvou židlích, je zároveň i místostarostka Leskovce, a tak ví, jak je firma pro obec důležitá. Na druhou stranu, sehnat odborníky přímo ve vesnici nebo v okolí je problém. Chybí jim jazyk, říká obchodní ředitel Pavel Baumuch.
„My jsme firma zaměřená na export do německy hovořících zemí a dneska se všichni tak nějak vrhají skoro i bez hlavě na angličtinu, která jako základ je určitě skvělá, ale s mnoha německými firmami se nedá komunikovat pouze v angličtině.“
Majitelé KOVARU museli kdysi zastavit své domy, aby vůbec sehnali půjčky. Dnes mají obrat půl miliardy korun, ale zápasí s krizí jako každý. Přesto stále zaměstnávají 200 lidí, především místních.
Hned vedle Bambuchova železného království vyrostla nová nadnárodní firma na součástky pro automobily. Ta dostala od české vlády daňové prázdniny. Na ty ovšem musel ze svých daní přispět i KOVAR, což jeho majitelům vadí snad ještě víc, než že tu nemají ani metr dálnice.
