ÚSPORY STÁTU: Vláda chce šetřit hlavně na dotacích, schodek plánuje snížit o 147,5 miliardy korun

Objem státních dotací se v příštích dvou letech sníží o 54,4 miliardy korun. Z toho o 45,6 miliardy korun se dotace zkrátí už v příštím roce, uvedl na čtvrteční tiskové konferenci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Většina krácených dotací se přitom bude týkat resortů průmyslu a obchodu a zemědělství. Celkově by měl vládní konsolidační balíček už v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o více než 94 miliard korun.

Praha (Aktualizováno: 14:16 11. 5. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury by se měl schodek státního rozpočtu v příštím roce snížit o 94,1 miliardy korun

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury by se měl schodek státního rozpočtu v příštím roce snížit o 94,1 miliardy korun | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Přál bych si, aby 11. květen 2023 byl bodem obratu, a nyní budeme snižovat k nižším schodkům jak státního rozpočtu, tak veřejných financí,“ uvedl Stanjura. Vláda podle něj držela princip, že musí být více úspor než nových příjmů.

Dvě sazby DPH místo tří, vyšší daň na tabák a alkohol. Většinu opatření ale tvoří úspory, říká premiér

Číst článek

Pozitivní dopad 94 miliard korun v roce 2024 přináší ze dvou třetin úspory, u jedné třetiny nové příjmy. Kumulovaně za oba roky je poměr 53 procent ke 47 procentům, dodal.

Hlavní část úspor na výdajové straně tvoří rušení dotací celkem za 54,4 miliardy korun, z toho 45,6 miliardy v příštím roce. Škrty se nejvíce dotknout dotací v resortech průmyslu a obchodu a zemědělství. Klesnou ale i dotace v resortech dopravy, místního rozvoje či školství. Stanjura navíc zdůraznil, že snížení dotací je trvalé, bude se tak projevovat i v dalších letech.

Vláda zdůraznila, že současná praxe při poskytování dotací je nesystémová. Podle kabinetu se vytratil jejich původní záměr, kdy měly dotace snižovat regionální i jiné rozdíly. Počet dotačních titulů neúměrně narostl, s ním rostly i náklady na administrativu poskytování dotací. Udržují tak podle kabinetu při životě i projekty, které nemají reálný ekonomický smysl.

Kromě dotací hodlá snížit vláda i provozní výdaje na každém ministerstvu o pět procent, což by mělo za dva roky ušetřit 11,2 miliardy korun. Sníží se také objem peněz na platy ve státní správě o dvě procenta, od příštího roku to bude znamenat úsporu 9,7 miliardy korun.

Příjmy porostou

Rozpočtové příjmy vzrostou v příštích dvou letech o 69,2 miliardy korun, z toho o 31,7 miliardy korun v příštím roce. Hlavní podíl na růstu příjmů bude mít zvýšení daně z příjmu právnických osob na 21 procent ze současných 19 procent. Vynese státu 22 miliard korun, projeví se to až v roce 2025.

Celý letošní rok stát plánuje hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Státní rozpočet skončil v dubnu ve schodku 200 miliard korun, je to nejhlubší dubnový deficit od vzniku České republiky.

VLÁDNÍ KONSOLIDAČNÍ BALÍČEK

Vládní konsolidační balíček má snížit schodek v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun, celkem tedy o 147,5 miliardy korun.

VÝDAJE:

Výdaje mají během dvou let klesnout o 78,3 miliardy korun (62,4 miliardy v roce 2024 a 15,9 miliardy v roce 2025). Vláda chce šetřit v následujících oblastech:

  • národní dotační tituly zejména pro podnikatele (54,4 miliardy korun) podle resortů:
    • průmysl a obchod (20 miliard korun)
    • zemědělství (10,2 miliardy korun)
    • doprava (šest miliard korun)
    • místní rozvoj (2,8 miliardy korun)
    • školství (2 miliardy korun)
    • ostatní (13,4 miliardy korun)
  • úspory na provoz státu (11,2 miliardy korun)
  • snížení objemu platů ve veřejné sféře (9,7 miliardy korun)
  • ostatní výdaje (3 miliardy korun)

 

PŘÍJMY:

Na příjmové straně dojde v letech 2024-25 k celkovým úsporám 69,2 miliardy korun (31,7 miliardy v roce 2024 a 37,5 miliardy v roce 2025). Ty budou představovat:

  • zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 procenta z dosavadních 19 procent (22 miliard korun) od roku 2025
  • zvýšení odvodů OSVČ (7,5 miliardy korun)
  • opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta (13 miliard korun)
  • zvýšení daně z nemovitých věcí (9,3 miliardy korun)
  • růst spotřebních daní z tabákových výrobků (5,9 miliardy korun) a lihu (1,1 miliardy korun) a daní z hazardních her (3,9 miliardy korun)
  • zrušení 22 daňových výjimek (7,6 miliardy korun)
  • úprava daně z příjmů fyzických osob (2,7 miliardy korun)
  • odvody z dohody o provedení práce (dvě miliardy korun)
  • ostatní příjmy (minus 1,7 miliardy korun)

Daň z přidané hodnoty bude mít opět dvě sazby. Dosavadní snížené sazby deset a 15 procent se sloučí na 12 procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane. Snižuje se například DPH u potravin, bydlení a zdravotnických výrobků z 15 na 12 procent. V příjmové složce je uvedena částka u této revize sazeb DPH minus 4,1 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme