Rada bude podle jejího místopředsedy Patrika Bendy nyní při výběrovém řízení zkoumat kromě profesních schopností také minulost kandidátů. „Nepochybně budeme chtít celý životopis. Nikoli jen ten odborný, ale i s přihlédnutím k členství v politických stranách nebo společenských organizacích,“ řekl Benda.

Rada podle něj dá tentokrát prostor také veřejné diskuzi. „A zároveň věříme, že v ústním pohovoru se budeme dotazovat tak intenzivně, že se vyhneme podobnému problému, jako jsme měli posledně,“ podotkl Benda.

Pernesova volba vyvolala vlnu kritiky mino jiné právě proto, že Pernes za komunistického režimu chodil na Večerní universitu marxismu-leninismu a neuvedl to v životopise.

‚Nevím, kdo by to teď chtěl dělat‘

„Podmínky pro nový konkurz se stanovit musejí, to je jasné. Přímo nová osobnost se mi ale příliš nerýsuje, protože nevím, kdo by se po té kampani chtěl o toto místo ucházet,“ řekla členka Rady Petruška Šustrová.

Podle ní totiž nešlo jen o Pernese, ale do podobné palby by se dostal každý. „Protože šlo spíše o budoucí podobu ústavu, která byla pro některé radní z různých důvodů neuspokojivá,“ podotkla Šustrová.

Rada podle ní navíc už nyní čelí mnoha politickým tlakům. „Různí kandidáti obcházejí politiky a shánějí u nich podporu. To si myslím, že je zcela nemístné,“ dodala Šustrová.

Žáček už se asi hlásit nebude

Historik Jiří Pernes se ujal řízení ústavu začátkem dubna. Ve funkci vystřídal Pavla Žáčka, který stál za zřízením celé instituce. K Pernesově jmenování došlo až poté, co rada změnila jednací řád. Předsedkyně rady Naděžda Kavalírová totiž odmítla jmenování nového šéfa podepsat.