Ústav pro studium totalitních režimů smí dál pracovat

Ústav pro studium totalitních režimů bude nadále zkoumat české dějiny za vlády komunistů a nacistické okupace. Ústavní soud dnes zamítl návrh poslanců ČSSD na zrušení zákona, na jehož základě státní badatelské zařízení vzniklo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud | Foto: www.usoud.cz

Zrušit Ústav pro studium totalitních režimů navrhlo loni v listopadu 57 sociálnědemokratických poslanců prostřednictvím Zdeňka Jičínského. ČSSD ve stížnosti navrhovala Ústavnímu soudu zrušit zákon jako celek. V případě, že by soudci návrhu vyhověli, ztratil by Ústav pro studium totalitních režimů zákonný podklad pro své fungování.

Ústavní soud ale v napadeném zákoně provedl pouze jedinou nepatrnou změnu. Z normy vypustil dvě slova upravující odvolání člena rady ústavu. Senát může nyní radního odvolat jen tehdy, pokud déle než půl roku nevykonává svou funkci. Dosud bylo důvodem k odvolání i to, když v radě "řádně"nepracoval.

Přehrát

00:00 / 00:00

B. Mazáč: Ústavní soud zamítl návrh ČSSD

Sociální demokraté si myslí, že ústav by mohl politicky ovlivňovat výklad dějin. Vadí jim také označení celého období komunismu jako totalita. Podle nich byla totalitní 50. léta, ale v letech 60. se režim postupně uvolňoval a ani pak se prý nevrátil úplně zpátky.

Jako alternativní možnost proto požadovali alespoň vypuštění slova "totalitní" z celého zákona. Také to ale soud odmítl. "Když hovoříme o nějakém období v dějinách, předpokládá se vždy nějaké zjednodušení," uvedl soudce zpravodaj Stanislav Balík.

"Minulý režim svou propagandou za použití cenzury záměrně vytvářel svůj vlastní nepravdivý obraz zastírající jeho skutečnou podobu," uvedl soudce zpravodaj Stanislav Balík. "Ústavní soud není třetí komorou parlamentu, aby posuzoval politické důvody k založení takovéto instituce." Připomněl také, že komunistický režim byl parlamentem českého demokratického státu označen za zločinný.

Ústav pro studium totalitních režimů se podle zákona soustřeďuje i na období nacistické okupace. Jeho hlavním úkolem je shromáždit na jedno místo všechny dokumenty, které se vztahují k obdobím nesvobody v novodobých českých dějinách.

Snahou usnadnit přístup k archivům bývalé Státní bezpečnosti hájí ústav jeho příznivci. Tvrdí, že zpracování a zpřístupnění dat by mělo usnadnit pochopení komunismu a naopak zjednodušujícímu výkladu dějin zabránit.

Nedávno také skončila digitalizace části archivu StB. Naskenovalo se skoro milion evidenčních lístků. Podle ředitele ústavu Pavla Žáčka je stále víc lidí, kteří chtějí do svazků komunistické tajné služby nahlédnout.

"Zájem zde je. Já si to vykládám určitou změnou společenské situace, možná generační změnou, delším odstupem od 17. listopadu 1989, kdy se i někdo, kdo se třeba v průběhu zrychlených 90. let věnovat minulosti nechtěl, tak se vrací zpátky a rekapituluje části svého života," říká Žáček.

Jana Zemanová, Bohumír Mazáč, Martin Hromádka, Lenka Jansová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme