Článek 66 je prezidentská neschopenka, Zemanovi by dala čas na léčení, vysvětluje ústavní právník

Poprvé v novodobé historii Česka politici zvažují možnost přenést pravomoci prezidenta na jiné ústavní činitele. Jak dlouho by měli zákonodárci čekat s aktivací článku 66 Ústavy? „Jediný časový faktor, který mně připadá důležitý a podstatný, je ustavení Poslanecké sněmovny,“ říká ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní právník Jan Kysela | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

Jakmile skončí ustavující schůze nové sněmovny, je vláda povinna podat demisi, a to do rukou prezidenta republiky. „Musíte mít prezidenta republiky, s nímž se můžete setkat. Nemáte-li ho, potřebujete náhradníka, u kterého to uděláte,“ vysvětluje ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

Prezident, nebo jeho náhradník pak pověří vládu v demisi dočasným výkonem funkcí, následně jmenuje nového předsedu vlády a na jeho návrh i kabinet. Pokud by se tak nestalo, hrozí prý ústavní krize.

Ústavní právník připomíná, že prezident může plnit roli moderátora povolebních jednání. Neměl by ale být klíčovým aktérem a hybatelem dění, pokud ve sněmovně existuje jasná většina pro vládu, jako je tomu podle Kysely nyní.

Článek 66 Ústavy označuje za jakousi prezidentskou neschopenku, která hlavě státu poskytne klid na léčbu, o nějž na tiskové konferenci žádala první dáma Ivana Zemanová.

„Těžko se můžete v klidu léčit, když máte vykonávat funkci prezidenta republiky, a současně to znamená, že můžeme zajistit kontinuální výkon funkce. Někdo má klid na léčení, někdo ho zastoupí. Dvě dobrá řešení pod jednou hlavičkou,“ shrnuje Kysela.

Hrozí zneužití?

Nedomnívá se přitom, že by poslanci a senátoři chtěli aktivace článku 66 zneužít, protože prezident by se v takovém případě mohl obrátit na Ústavní soud.

„Mám pocit, že to spíš může být bezprostřední okolí prezidenta republiky, tedy vedoucí pracovníci jeho kanceláře, respektive její vedoucí,“ tvrdí Kysela s tím, že to je i předmětem policejního šetření.

„Prezident léta pobývá v Lánech, aniž by v zásadě kdo věděl, co se tam děje, v jaké je prezident kondici, v jaké míře disponuje svobodnou vůli, jestli jeho stav nepodléhá cyklickým výkyvům: Když přijímá návštěvy, je na tom dobře, když je nepřijímá, není na tom úplně dobře,“ naznačuje ústavní právník.

Sněmovna a Senát si před aktivací článku 66 vyžádají nové stanovisko nemocnice k Zemanově stavu

Číst článek

„Je přirozené, že bezprostřední okolí nebo možná i rodina různých prezidentů republiky nemá velký zájem vyjevovat, jestli je na tom prezident dobře, či špatně. Protože když je na tom špatně, hrozí nebezpečí, že už nebude prezidentem republiky, a tím pádem nebude ani prezidentská rodina, ani prezidentský tým,“ konstatuje Kysela s tím, že jde o obecný problém.

Pokud by došlo k přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele, prezident by nadále zůstal ve funkci, dál by pobíral plat a jeho imunita by zůstala zachována. Teoreticky by tento stav mohl trvat až do konce Zemanova funkčního období do března 2023.

„Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, což je typicky abdikace, úmrtí, nebo ztráta úřadu v důsledku odsouzení na základě ústavní žaloby, konají se volby do 90 dní,“ doplňuje.

Je prezident pro chod státu nezbytný? Poslechněte si v záznamu Interview Plus. Jana Kysely se ptal Jan Bumba.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme