Ústavní právník: Více pravomocí pro prezidenta by vedlo k paralýze parlamentního systému

Kabát, který Ústava obléká prezidentovi, se zdá nynější hlavě státu Miloši Zemanovi příliš úzký, a chtěl by ho rozšířit. Část politické scény se k jeho návrhu staví rezervovaně, část chce naopak jeho pravomoci zúžit. Jak by prospělo rozšíření prezidentských pravomocí současnému parlamentnímu systému?

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman | Zdroj: Reuters

„Byl bych spíš pro rozšíření prezidentských pravomocí, ale není to zásadní věc našeho ústavního systému,“ uvedl v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Zdeněk Koudelka z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity a ve volbách kandidující člen ČSSD.

Koudelka si dokáže si představit, že by některé prezidentovy pravomoci mohly být posíleny, protože jsou nelogické. 

„Úspěšná vláda nepotřebuje mít ústavní většinu. Problém a slabost našich vlád je v koaličním systému, ne v prezidentovi republiky. Proč by rozhádaná vláda, která za sebou nemá jasnou parlamentní většinu, měla mít snadnější vládnutí?“ ptá se právník.

„Prezident je u nás dost silný, jak z hlediska Ústavy, tak faktického vlivu. A je to dáno nejen jeho silou, ale také slabostí vlády. Ta je dána hlavně tím, že je složena z rozhádaných koalic, které vnitřně nefungují.“

Posílení prezidentových pravomocí by podle Koudelky znamenalo i posílení Senátu. „Pokud by se stanovilo, že veto prezidenta republiky musí být přehlasováno ústavní většinou u těch zákonů, se kterými nesouhlasil Senát, vlastně řekneme, že tady máme tři subjekty, které rozhodují o zákonodárné činnosti: sněmovnu, Senát a prezidenta.“ 

„Když o určitém zákonu rozhodne jen sněmovna, Senát řekne ne a prezident také ne, tak si myslím, že není nic proti logice našeho ústavního systému, aby sněmovna mohla tento zákon prosadit jen v případech, kdy pro něj bude hlasovat třípětinová většina,“ podporuje změnu právník.

Riziko dysfunčnosti

Vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela je přesvědčen, že by rozšíření prezidentových pravomocí nevyřešilo žádný podstatný problém českého ústavního systému. 

„Tento krok by naopak přispíval k akceleraci problémů, které máme. Snižovalo by to efektivitu vládnutí a zakládalo by to možnost paralýzy.“ 

Kysela připomíná, že celá situace je důsledkem přímé volby prezidenta. „Pokud nechcete, aby z přímé volby prezidenta vyplývalo něco pro rozšiřování kompetencí prezidenta, tak ji prostě nedělejte.“

Čunek odmítl Zemanovi zaplatit cestu na Zlínsko, prezident ji zrušil. 'O peníze nejde,' tvrdí mluvčí

Číst článek

„Pokud bychom dospěli k závěru, že jsme s parlamentním systémem, který je zde od roku 1918 nespokojeni a nechceme jej vylepšovat, tak to můžeme celé škrtnout a napsat novou ústavu, která bude ústavou poloprezidentskou francouzského typu, v níž ovšem bude prezident vládnoucí,“ myslí si Kysela.

„Zeman chce do parlamentního systému vnést prvky, které zvýší míru jeho dysfunkčnosti, protože pak se nehneme ani směrem, kterým chce vláda a její parlamentní většina, ani směrem, kterým si bude přát prezident.“

Prezident Zeman ale netvrdí, že potřebujeme novou ústavu, protože se parlamentní systém vyčerpal. „Chce mít veto přehlasovatelné 120 poslanci. Když ale bude riziko, že vám bude moci jinak politicky vyprofilovaný prezident vetovat všechny zákony, které vláda prosadí, tak bude vláda motivována k tomu, aby vytvářela široké koalice, aby měla těch 120 hlasů k dispozici. Kde je prezident pak vezme?“ 

„To je jeden z důvodů, proč si myslím, že podobné návrhy by nevedly k lepšímu fungování, ale k paralýze stávajícího systému,“ zopakoval Kysela. 

Tomáš Pavlíček, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme