Ústavní sociální péči v Česku čekají velké změny

Celý život zpravidla prožijí za zdmi ústavů. Teď by ale postižení lidé, kteří jsou schopni se o sebe alespoň částečně postarat, mohli žít v menším, komunitním bydlení. Stát plánuje velkou proměnu sociálních ústavů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích | Foto: Michal Záboj

Postižení lidé mají dostat stejnou péči v chráněných domech, jakou měli doposud ve velkých ústavech. Rozdíl bude ale v individuálnějším přístupu.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí dostanou hendikepovaní lidé šanci žít v přirozeném prostředí. Kritici projektu ale namítají, že postižení lidé jsou v ústavech zvyklí a přechod do jiného prostředí pro ně může být stresující.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tématu natáčela Petra Benešová

Ministerstvo pro transformaci sociální péče vytipovalo více než třicet velkých zařízení, která se starají téměř o čtyři tisíce lidí.

Stát teď usiluje o to, aby se postižení co nejvíce stěhovali do menšího, chráněného bydlení a žili mezi ostatními. Jeden takový projekt mohl vzniknout v Jestřebí na Českolipsku. Mnoha obyvatelům se ale tato představa nelíbila.

Nedostatek soukromí

Cesta se klikatí mezi rodinnými domky, na konci českolipské obce Jestřebí už začíná les. Pavel Kos vjíždí do otevřené brány mezi stromy a zaparkuje na prostorném dvoře. Jsme v Domově Sluneční dvůr, velkokapacitním ústavu pro ženy s mentálním postižením. Sto let staré budovy nejsou ze silnice vidět. Je tu ticho, klid.

„Tady je původní budova, která byla pro 26 klientů. Byl to vlastně první soukromý ústav založený za 1. republiky Oto Weiglem,“ ukazuje na podlouhlé budovy ředitel ústavu Pavel Kos.

Ve Slunečním dvoře žije 52 klientek. Přes den se starají o zahradu, pomáhají v kuchyni, pletou košíky, v pecích pálí keramiku.

Některé, ty více soběstačné, mají v ústavu svoji malou domácnost. Ne všechny ženy ale žijí ve vlastním bytě. Většina z nich bydlí na klasické ubytovně. Tři až čtyři postele na pokoji, společná klubovna, společné sprchy a toalety na chodbách.

„Každý klient se musí ráno dojít někam umýt. Tím pádem se tady vlastně porušuje soukromí.“

Cestu k soukromí postižených žen ústav zvolil už před pěti lety. Zapojil se do projektu transformace sociálních služeb. Klientky se odstěhují z ústavu do menších domků, kde dostanou stejnou péči. V centru obcí pak mohou žít podle ředitele přirozenějším způsobem života:

„Klient, který je schopen se sám obléknout, sám si uvařit, bude mít minimální míru podpory. U osob s nejvyšší mírou podpory plánujeme do budoucna tuto podporu po 24 hodin denně.“

Nepříjemné grilování

Když vedení ústavu vybíralo lokality, kam klientky přestěhovat, přirozeně volilo i nejbližší obec Jestřebí. Některé z žen tady pracují v obchodě a v restauraci. Jenže místním lidem se nelíbila představa, že by s nimi sousedily postižené ženy.Více než třicítka lidí podepsala petici za to, aby se pro chovanky ústavu žádné domky nestavěly.

Názory se v obci různí. Nikdo ale nedokáže pořádně vysvětlit, čeho by se doopravdy bál. Jak by postižené ženy mohly ovlivnit život v Jestřebí. Podle slov ředitele Pavla Kosa by lidem například vadilo, že by se při grilování na zahradě museli dívat přes plot na postižené ženy ve vedlejším domě, anebo by je mohli potkávat na ulici.

Důvody nedokázal vysvětlit ani starosta obce Karel Schreiner. Rozhovor na mikrofon s úsměvem odmítl. Vymluvil se na vůli místních občanů a také na názor zastupitelstva, které nesouhlasilo s výstavbou domků.

Speciál Martina Veselovského | Foto: AG Geronimo

Paradoxně okolní obce neměly s chráněným bydlením žádný problém. Strach z postižených lidí prý ale není v české společnosti nic neobvyklého.

„Nemůžeme se tomu divit, můžeme jim to jedině vysvětlovat a snažit se jim vynahradit to, o co byli ochuzeni. Nějaký život v rozmanité společnosti," říká Tereza Hradílková z Národního centra podpory transformace sociálních služeb.

Právě Národní centrum pomáhá více než třiceti velkokapacitním ústavům ve všech krajích, aby přestěhovaly téměř čtyři tisíce klientů do menších domků. Projekt ministerstva práce a sociálních věcí částečně financuje Evropská unie.

O tématu péče o postižené lidi a proměnách velkých ústavů uslyšíte na Radiožurnálu krátce po 17. hodině, kdy začne debatní Speciál Martina Veselovského. Přímý videopřenos můžete sledovat na našem webu zpravy.rozhlas.cz.

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme