Ústavní soud bude pokračovat v jednání o Lisabonské smlouvě

Ústavní soud České republiky bude dnes pokračovat v rozhodování o tom, jestli je Lisabonská smlouva v souladu s naším právním řádem. Přezkoumání dokumentu Evropské unie navrhl Senát a verdikt bude mít jen doporučující význam pro obě komory parlamentu. Před senátem Ústavního soudu promluvil včera i prezident Václav Klaus. Podle něj je Lisabonská smlouva v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a fatálně omezuje její svrchovanost a samostatnost. Podle vládního stanoviska tak zásadní nebezpečí ztráty suverenity nehrozí. Soudci včera jednání odročili, aby se mohli poradit, dnes pravděpodobně padne rozhodnutí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Václav Klaus na Ústavním soudu | Foto: ČTK

"Základem ústavy, a tedy i jejího hypotetického materiálního jádra, je princip svrchovanosti státu, což před dvěma lety svým nálezem konstatoval i český Ústavní soud. Pokud smlouva vstoupí v platnost, změní se jak mezinárodní postavení, tak i vnitřní poměry našeho státu. Oslabena bude i váha naší země při rozhodování, která probíhají v Evropské unii. Tím vším se změní i podmínky našeho členství, s nimiž naši občané vyslovili souhlas v referendu o přístupové smlouvě. Lisabonská smlouva mimo jiné omezí i pravomoci tohoto soudu," prohlásil Václav Klaus, který také vyzval Ústavní soud k vyslovení nesouladu smlouvy s českým právem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Argumenty prezidenta V. Klause proti Lisabonské smlouvě před Ústavním soudem (připravil V. Dvořák)

Podle ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry, který za vládu smlouvu u Ústavního soudu obhajoval, dokument z Lisabonu s českou Ústavou ladí: "Vláda si již v průběhu jednání o této smlouvě byla vědoma diskusí a pochybností, které byly s některými jejími ustanoveními spojeny nejen u nás, ale i v jiných členských státech. Vláda tuto smlouvu platně sjednala, předseda vlády a ministr zahraničí jí podepsali, vycházejíce z přesvědčení o její ústavní konformitě."

Podle premiéra Mirka Topolánka by se Česko odmítnutím smlouvy dostalo na okraj dění: "Jestliže není jiná alternativa v Evropě, jestliže není jiná možnost začlenění poltického, ekonomického a částečně i bezpečnostního, tak potom chci být aktivně tam, kde je to pro nás výhodně. Přes všechny problémy je pro nás výhodnější aktivně dění ovlivňovat než zůstat pasivně na periférii, odstředivými silami se dostávat mimo a nakonec skončit někde v ,meziprostoru' mezi Německem a Ruskem."

Lisabonská smlouva by měla hlavně zjednodušit rozhodování Evropské unie. Nejpodstatnější změnou je rozšíření oblastí, o kterých by se v Unii rozhodovalo kvalifikovanou většinou. Zatím se musely na důležitých věcech shodnout v Unii všechny státy.

Rada ministrů by nově rozhodla, když bude souhlasit 55 procent členských států, ve kterých žije 65 procent lidí. Jednomyslnost zůstane v zahraniční politice, daních, sociální politice, nebo když se budou dál měnit smlouvy Evropské unie.

Ubude také eurokomisařů - o třetinu. Nově by Unii vedl předseda Evropské rady - a to vždycky dva a půl roku. A kromě toho bychom měli jakéhosi unijního ministra zahraničí, i když se mu tak kvůli sporům mezi některými státy říkat nebude.

Přehrát

00:00 / 00:00

O Lisabonské smlouvě mluvil v Ranním interview Radiožurnálu předseda Senátu Přemysl Sobotka (moderátor Jan Pokorný)

Verdikt Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě tedy budeme znát možná už dnes. Kvůli tomuto jednání soudu je u nás zatím pozastavená ratifikace dokumentu v obou komorách parlamentu. Bude-li rozhodnutí ústavních soudců kladné, pak například lidovci a zelení chtějí, aby se text dohody podařilo ratifikovat ještě do konce roku. Hodnota našeho předsednictví EU, které má začít od ledna příštího roku, by se totiž podle obou menších vládních stran snížila.

Odborník na ústavní právo, sociální demokrat Zdeněk Jičínský, si netroufl odhadnout, jak Ústavní soud rozhodne: "Tady by se nemělo zapomínat na důležitý ústavní článek, kterým je vláda. Vláda tuto Lisabonskou smlouvu podepsala, takže já myslím, že to je významné. A netroufám si před tím, než Ústavní soud rozhodne, jakkoli predikovat jeho stanovisko, protože Ústavní soud je nezávislý. Nemyslím si, že by se zalekl tlaku pana prezidenta, to tak není. Ale počkejme si na to rozhodnutí."

Česko je jedinou zemí evropské sedmadvacítky, jejíž zákonodárci se dosud k dokumentu nevyjádřili. Jako poslední to svým ,ano' udělalo před nedávnem Švédsko. Jako jediní před půl rokem v referendu smlouvu odmítli Irové. V sousedním Polsku text ještě nepodepsal prezident a v Německu se také jako u nás čeká na verdikt Ústavního soudu.

Váhání českých zákonodárců kolem ratifikace Lisabonské smlouvy nebudí dobrý dojem u poslanců Evropského parlamentu. Místopředseda frakce Evropských sociálních demokratů Hannes Swoboda říká, že to Česko rozhodně nestaví do dobrého světla těsně před začátkem jeho předsednictví Evropské unii. Také liberálové a demokraté v Evropském parlamentu se českého váhání obávají, což potvrdil předseda této frakce Graham Watson slovy: "Je tu prezident Klaus, který se rozhodl zahájit předsednictví země návštěvou hlavního oponenta Lisabonské smlouvy." Myslel tím Klausovo setkání s irským odpůrcem smlouvy Declanem Ganleym.

Je pro vás důležitý obsah Lisabonské smlouvy? Hlasujte v naší anketě!

Lenka Jansová, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme