Matematik a podnikatel Karel Janeček se s konečnou platností nebude jako kandidát účastnit nadcházejících prezidentských voleb. Ústavní soud odmítl jeho stížnost a související návrhy. Ministerstvo vnitra Janečka nezaregistrovalo kvůli nedostatku uznaných občanských podporovatelů. Nezastal se jej ani Nejvyšší správní soud. První kolo prezidentských voleb se koná 13. a 14. ledna, případné druhé kolo o 14 dní později, kandidátů je devět.

Tento článek je více než rok starý.

Dokumenty Brno 15:00 4. 1. 2023 (Aktualizováno: 16:24 4. 1. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vnitro Janečkovi část občanských podporovatelů neuznalo při kontrole údajů, kterou ministerstvu ukládá zákon. Nejvyšší správní soud pak sice některé podpisy vrátil do hry, ale přesto se Janeček těsně nedostal přes zákonnou hranici 50 000 uznaných podporovatelů. Ústavní soudci už podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka neměli důvod cokoliv měnit.

Soudci správního soudu: Změňte prezidentský volební zákon. Ministerstvo není schopno kontrolovat podpisy

Číst článek

„Ústavní soud nepřezkoumává tu věc ve stejném rozsahu jako Nejvyšší správní soud. Ústavněprávní hledisko je užší,“ řekl Sládeček. „Stěžovateli se dostalo plného přezkumu již před Nejvyšším správním soudem,“ doplnil generální sekretář Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.

Ústavní soud konstatoval, že „ústavní stížnost téměř postrádá ústavněprávní argumentaci, na kterou by měl a mohl reagovat“. Janeček podle soudu jen zmiňoval či parafrázoval určitá ustanovení Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, aniž specifikoval, čím konkrétně mělo dojít k porušení ústavně zaručených práv.

Janeček také předložil údaje o dalších několika desítkách petentů, které vnitro podle něj chybně neuznalo.

„Stěžovatel se však mýlí, domnívá-li se, že Ústavní soud bude – obdobně jako Nejvyšší správní soud – znovu ověřovat správnost údajů o dalších petentech, o nichž stěžovatel tvrdí, že splnili požadovaná kritéria. Jak stěžovatele již také upozornil Nejvyšší správní soud, měl takové návrhy předložit již v řízení před tímto soudem,“ stojí v usnesení.

Článek pokračuje pod usnesením.

Janeček žádal Ústavní soud také o odklad voleb a zrušení části právní úpravy. Systém prezidentských voleb označil za nespravedlivý. Stěžoval si také na to, že vnitro „ve velkém chybovalo“ při kontrole petičních archů.

Sládeček připomněl, že pokud Ústavní soud stížnost odmítne, souvisejícími návrhy se již nezabývá. Navíc zákonnou úpravu přezkoumával soud už na přelomu let 2012 a 2013 na základě podnětu Tomia Okamury a ponechal ji beze změn, přestože vyslovil dílčí výhrady.

Nezná ‚interval spolehlivosti‘

Zákon však není protiústavní a případné změny, například v počtu požadovaných občanských podporovatelů nebo způsobu jejich ověřování, jsou úkolem politiků, nikoliv soudů.

Velký přehled prezidentských sponzorů: Janečkův bratr, pivovarník Bernard nebo dvě bývalé ministryně

Číst článek

„Stěžovatelem předloženým výpočtem ‚intervalu spolehlivosti‘ se Ústavní soud nemohl zabývat, neboť jej zákonná ani ústavní úprava nezná,“ uvedl Göttinger.

Neuspěla ani Zítkova stížnost

Ústavní soud odmítl také stížnost nezaregistrovaného kandidáta na prezidenta Pavla Zítka. Nepředložil dostatečný počet občanských podpisů, proto jej ministerstvo vnitra do voleb nepustilo.

Zítko z Kadaně už dříve neuspěl ani s podnětem k Nejvyššímu správnímu soudu. Ústavní soud zveřejnil stručné usnesení na svém webu.

Zítko vyjádřil nesouhlas s právní úpravou volby prezidenta republiky. Poukázal na to, že poslanci a senátoři mají privilegované postavení. Kandidátům na prezidenta totiž stačí shromáždit podpisy 20 poslanců, anebo deseti senátorů.

Alternativní cestou je získávání občanské podpory, v takovém případě ale kandidáti potřebují nejméně 50 000 podpisů. Zítko jich tolik neshromáždil, měl jen 15 190 uznaných podpisů.

Daniel Krejčík Na Hradě: Chtěl bych být prezidentem, který má schopnost naslouchat všem

Číst článek

O Hrad se podle platných registračních rozhodnutí utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Nejvyšší správní soud vrátil do hry také podnikatele Karla Diviše, kterého chybně vyškrtlo vnitro, naopak vyřadil prezidentku České asociace povinných Denisu Rohanovou. Také ona se obrátila na Ústavní soud, o její stížnosti zatím není rozhodnuto.

U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle Nejvyššího správního soudu nemohou takto „natáhnout“ svůj politický vliv daleko za konec mandátu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít