‚Zájem státu nemůže mít přednost před poškozenými.‘ Ústavní soud zrušil rozhodnutí o zabrání cenných papírů
Ústavní soud v úterý zrušil usnesení nižších soudů, na jejichž základě byly zabrány cenné papíry a peněžní prostředky v kauze někdejšího obchodníka s cennými papíry KTP Quantum. Podle soudů nižších stupňů nelze zlegalizovat výnosy z trestné činnosti tím, že budou uvolněny a převedeny do konkurzního řízení. Podle Ústavního soudu zájem státu nemůže dostat přednost před zájmy poškozených klientů.
Pád KTP Quantum v minulosti přivodil klientům škodu přes miliardu korun. Zajištěné peníze a akcie měly hodnotu mnohem nižší. Klienty už dříve odškodňoval garanční fond, stát mu na to poskytl půjčku. Zabrané finanční prostředky chce správce konkurzní podstaty převézt do konkurzního řízení.
Vláda navrhne Ústavnímu soudu, aby zamítl stížnost na úhradovou vyhlášku. ‚Je velmi široká,‘ tvrdí Vojtěch
Číst článek
Podle dřívějšího usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ale nelze zlegalizovat výnosy z trestné činnosti tím, že budou uvolněny a převedeny do konkurzního řízení. Navíc podle soudu, pokud byly peněžní prostředky na výplatu jednotlivým klientům poskytnuty z peněz státu, měly by být zabrané peněžní prostředky také státu vráceny.
Vrchní soud v Praze následně dospěl k závěru, že k zájmu poškozených trestným činem bylo dostatečně přihlédnuto a nepřerozdělení zajištěných hodnot v rámci konkurzu pro ně nebude nijak citelné.
Ústavní soud vyhověl stížnosti správce konkurzní podstaty a usnesení soudů nižších instancí zrušil. „Obecné soudy jako hlavní důvod k zabrání věci uvedly kompenzaci vratné a nevratné půjčky poskytnuté Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry. Při úvaze o účelu ochranného opatření zabrání věci by však měly obecné soudy zvážit, co je jeho podstatou a na čí obranu bylo do trestního zákoníku zaneseno,“ uvedl soudce zpravodaj Tomáš Lichovník.
Ústavní soud odmítl stížnost komunistů na říjnové komunální volby v Brně. Chtěli přepočítání hlasů
Číst článek
Doplnil, že je sice pravdou, že v naplnění veřejného rozpočtu lze shledat určitý veřejný zájem, nemůže ale dostat přednost na úkor obětí trestných činů.
V případu figurovali bývalí manažeři Karel Takáč a Oldřich Bakus. Oba od března 2000 do března 2002 podle původní obžaloby nabízeli zhodnocení vkladů, i když věděli, že své závazky nesplní. Podařilo se jim tak od klientů vylákat 1,3 miliardy korun, z nichž uhradili pouze 300 milionů. Poškozených, kteří uvěřili nabídce až čtrnáctiprocentního zhodnocení vkladů, bylo téměř 10 000. Peníze do KTP vložily i obce.
Obžaloba v kauze byla podána třikrát, protože soud případ opakovaně vracel k došetření. Mimo toho kauzu protáhly spory pražského městského a hradeckého krajského soudu o příslušnost. Nakonec justice stíhání zastavila na základě amnestie. Trestní řízení totiž trvalo déle než osm let a oběma podezřelým hrozil trest do deseti let vězení.
