Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Koalicím bude stačit pro vstup do sněmovny pět procent hlasů
Ústavní soud zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím postačí pro vstup do sněmovny 5 % hlasů, a nikoli 10, 15 nebo 20 %, jako tomu bylo dosud. Soud škrtal i v paragrafech týkajících se počtu poslanců v krajích a průběh rozdělování mandátů. Nález nemá časový odklad, dopadne tedy už na letošní podzimní sněmovní volby. Novelu musí schválit sněmovna i Senát.
Ústavní soud nevyhověl požadavku, aby byla zrušena 5% klauzule pro vstup stran do sněmovny. „Roztříštěnost mnoha politických stran, neschopných zajistit sněmovní většinu, by plnění těchto funkcí mohla znemožnit,“ píše se v rozhodnutí.
Klauzule v Česku platí od roku 1990 a Ústavní soud ji ani v minulosti nikdy nezpochybnil. „Setrvali jsme na argumentaci z roku 1997,“ doplnil soudce zpravodaj Jan Filip.
‚Narovnání pokřiveného prostředí.‘ Opoziční politici přivítali verdikt Ústavního soudu
Číst článek
D'Hondtova metoda, kterou naopak soud zrušil, ale podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského zasahuje výrazným způsobem do rovnosti hlasů.
„Ústavní soud o tomto návrhu rozhodl tak, že dospěl k závěru, že d'Hondtův dělitel sám o sobě znevýhodňuje menší subjekty, ale v kombinaci se 14 nestejně velkými volebními kraji dochází k rušení principu rovnosti,“ řekl během tiskové konference. „Zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz,“ dodal Rychetský.
Volební kraje nicméně mohou podle Ústavního soudu dál kopírovat hranice krajů jako vyšších územně-samosprávných celků. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí jiné změny.
A aditivní klauzule pro koalice byla podle soudce zpravodaj Jana Filipa pozůstatkem opoziční smlouvy z roku 1998, zvýhodňovala větší strany. „Nemůžete být perzekuován za to, že vstoupíte do koalice. Volná soutěž by měla být volnou soutěží,“ vysvětlil Filip. Ve světě podle Filipa existují další metody, podle kterých lze postupovat i v Česku.
To, že soud takto rozhodne, naznačil už v úterý jeho předseda Pavel Rychetský. „Můžu říct pouze to, že plénum se při projednávání zpravodajské smlouvy většinově shodlo na protiústavnosti platné úpravy – tím myslíme porušení ústavního principu rovnosti hlasů – a takříkajíc se zaseklo na otázce, zda neodložit účinnost výroku právě s ohledem na to, že prezident republiky již termín voleb vyhlásil,“ řekl v rozhovoru pro server Echo24.
Senát a sněmovna změnu řeší
Opozice zrušení části volebního zákona vítá. Podle lidovců povede k narovnání pokřiveného prostředí, Piráti oceňují konec znevýhodňování malých stran. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) neprodleně svolá jednání s politickými stranami kvůli rozhodnutí Ústavního soudu zrušit část volebního zákona. „Vnitro představí alternativy řešení,“ uvedl.
„Tlačí nás čas a současně musíme najít řešení, které schválí jak sněmovna, tak Senát. Schůzku bychom chtěli udělat na začátku příštího týdne,“ řekl Hamáček během tiskové konference.
„Jedno řešení zachovává 14 volebních krajů, ale mění způsob přidělování mandátů, například tak, že by se počty mandátů počítaly z čísel za celou republiku a až poté by se distribuovaly za kraje. Nebo je možné výsledky voleb zachovat v krajích, ale použít jinou metodu, třeba Hareovu kvótu,“ popsal.
Další řešení podle něj počítá s jiným počtem volebních krajů, kdy by se malé slučovaly podle územních celků NUTS. „Nejčistší by bylo mít Českou republiku jako jeden volební obvod, ale přináší to jiné komplikace,“ dodal.
Jednání už svolal také předseda ústavní senátní komise Zdeněk Hraba (za STAN). „Je třeba připravit novelu volebního zákona a v tom je nutná úzká spolupráce sněmovny a Senátu. Ihned k tomu svolám jednání naší senátní komise pro ústavu,“ uvedl na twitteru.
Pravidla pro změny jsou podle soudce zpravodaje Filipa „jasně daná“, zákonodárci nemají „volné pole působnosti“.
Dopad na letošní volby
Organizace nadcházejících voleb, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října, se středeční nález podle Ústavního soudu nedotkne. Jelikož kraje nadále zajišťují organizaci voleb, strany si musí zakládat transparentní úkon a Češi v cizině dále mohou hlasovat ve vylosovaném Ústeckém kraji, není podle Filipa třeba organizaci měnit. Tyto aspekty se nezměnily.
Česko jako jeden volební obvod? Hamáček představil čtyři možné změny volebního zákona
Číst článek
Rizika spojená se změnou volebních pravidel by nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021, míní soud. Politici tak prý mají dostatečný prostor pro přijetí nové právní úpravy, která zrušené části volebního zákona nahradí.
Odklad vykonatelnosti nálezu na období po volbách by podle Ústavního soudu snížilo legitimitu nově ustavené Poslanecké sněmovny, vyvolalo nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohlo by vést k riziku zpětného zneplatnění hlasování správním soudem.
„Ústavní soud se nemůže vyslovit, že volební zákon je protizákonný a zároveň říct, že pro tyto volby to nevadí,“ popsal Rychetský.
Například podle politologa Lubomíra Skopečka je ale rozhodnutí Ústavního soudu „relativně pozdní“. „Dojít k optimálnější podobě volebního systému bude v čase do voleb poměrně obtížné,“ řekl pro Český rozhlas Plus. „Na druhou stranu je asi lepší, že Ústavní soud zasáhl teď, než aby řekl, že volební systém je deformující, a odložil změnu až na čas po volbách,“ dodal.
Návrh z roku 2017
Návrh na změnu podala skupina senátorů už na konci roku 2017, Ústavní soud ji ale nemohl začít projednávat okamžitě.
Válková: Pokud Ústavní soud rozhodne o změně volebního systému, nová varianta se do voleb nestihne
Číst článek
„Během podání návrhu zde byly určité okolnosti, které neumožňovaly okamžité projednání. V prosinci 2017 byl návrh nepřípustný, protože soud jednal o podobné stížnosti k volebnímu zákonu. Ve sněmovně probíhala také jednání, po nichž mohlo dojít ke změně volebního zákona i bez zásahu Ústavního soudu,“ vysvětlil Filip.
Ústavní soud se podle Filipa začal stížnosti věnovat, protože vývoj ve sněmovně nenaznačoval, že by k projednání či změně volebního zákona mělo v nejbližší době dojít.
Návrh se na začátku února snažil zpochybnit prezident Miloš Zeman. Uvedl, že pokud bude odsouhlasen, povede k destabilizaci politického systému. Zeman podle mluvčí Miroslavy Číhalíkové Sedláčkové není účastníkem řízení, Ústavní soud se proto dopisem nezabýval.
„Předpokládám, že žádný z 15 soudců se nenechá při rozhodování ovlivnit jakýmkoliv vnějším tlakem,“ řekl ve středu Rychetský.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v reakci na středeční rozhodnutí na twitter napsal, že Zeman „poukazuje na obsah dopisu, který Ústavnímu soudu zaslal“.
Čtyři soudci s jiným názorem
Ústavní soud má pravomoc zrušit ustanovení kteréhokoliv zákona, pokud jej alespoň devět z 15 soudců pokládá za protiústavní. Nález ale nemusí nutně vstoupit v platnost okamžikem vyhlášení. Soud někdy platnost odkládá o měsíce i roky, aby dal zákonodárcům prostor pro přijetí nové právní úpravy.
Ústavní soud nebyl při rozhodování o volebním zákonu jednotný. Čtyři soudci mají odlišné stanovisko. Dosavadní systém podle nich možná nebyl ideální, ale zachovával ústavní zásady poměrného zastoupení.
„Jistě lze mít za to, že těmto zásadám bude lépe odpovídat volební model jiný. Takový výběr ale dle našeho názoru již není věcí rozhodování Ústavního soudu a jeho momentální plenární většiny, ale záležitostí politické úvahy demokratického zákonodárce,“ stojí v odlišném stanovisku soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy a Radovana Suchánka
Celý nález Ústavního soudu:
