Ústavní soud nebude řešit novoroční amnestii, stížnost skupiny senátorů odmítl

Novoroční amnestie prezidenta Václava Klause platí. Ústavní soud se odmítl zabývat návrhem skupiny třiceti senátorů na zrušení druhého článku amnestijního rozhodnutí. Čtyři z dvanácti soudců, včetně předsedy Pavla Rychetského, měli odlišné stanovisko. Odůvodnění má soud zveřejnit v pátek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský čte odůvodnění zamítnutí stížnosti Tomia Okamury | Zdroj: ČTK

Senátorský návrh směřoval proti druhému článku amnestijního rozhodnutí, kterým se zastavují trestní stíhání kauz trvajících déle než osm let a hrozí u nich sazba do 10 let vězení.

Senátoři namítali, že tato část amnestie porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se svých nároků. Dokument podepsali členové horní komory parlamentu napříč politickým spektrem, s výjimkou senátorů za ODS.

Přehrát

00:00 / 00:00

Senátorka Alena Dernerová zvolená za hnutí Severočeši.cz a senátor ODS Tomáš Grulich mluvili o stanovisku Ústavního soudu

„Trochu mě mrzí, že Ústavní soud se nebude zabývat meritem věci, tedy otázkou, jestli obsahem článku 2 amnestie došlo k porušení Ústavy, Listiny nebo i Mezinárodní úmluvy o lidských právech,“ připustila advokátka Hana Marvanová, která spolu s dalšími právníky stížnost senátorů připravila.

Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka z ČSSD dnešním rozhodnutím spory kolem amnestie Ústavní soud nevyřešil, ale pouze oddálil.

„To neznamená, že se to na Ústavní soud nevrátí. On se tam může vrátit třeba proto, že se zítra ti, kteří dnes přijdou o majetky nebo o náhradu škody, mohou obrátit na soudy. Když jejich žádostem nevyhoví, tak se obrátí na Ústavní soud. Dokonce, pokud jim ani on nevyhoví, tak to může jít k Evropskému soudu pro lidská práva. České republice tady mohou hrozit i poměrně rozsáhlé škody,“ uvedl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Advokátku Hanu Marvanovou rozhodnutí Ústavního soudu mrzí, přesto ho respektuje

S tím souhlasí i senátorka Alena Dernerová zvolená za hnutí Severočeši.cz.

„Momentálně je to pro nás uzavřená věc, ale samozřejmě jsou tu ti lidé, kteří byli poškozeni, a těch není málo. Ti lidé jsou poškozeni významně. Tito lidé by se měli samostatně obracet na Ústavní soud,“ potvrdila.

Šance jednotlivých poškozených domáhat se náhrady škody v civilním řízení je ovšem podle Marvanové iluzorní. „Bude pro ně těžké prokázat vinu pachatelům, kteří podle zákona, podle rozhodnutí o amnestii, jsou nevinní,“ vysvětlila.

Advokátka je přesvědčena, že teď po verdiktu Ústavního soudu by se věcí měla okamžitě začít zabývat vláda. „Co pro poškozené reálně udělá, co udělá prostě s touto situací, za kterou vlastně vláda také nese odpovědnost,“ upřesnila.

Amnestie je jedním z důvodů pro podání žaloby na Klause

Ústavní soud již v únoru odmítl návrh Městského soudu v Praze na zrušení celé amnestie. Návrh podal soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydala, kterému vadilo hlavně to, že amnestii neprojednala vláda a pouze ji kontrasignoval premiér Petr Nečas.

Novoroční amnestie zastavila celkem 327 kauz. Nejčastěji se to týkalo zločinů proti majetku a hospodářských činů. Na celkovém počtu zastavených stíhání se tyto delikty podílí ze dvou třetin.

Amnestie byla také jedním z důvodů pro podání ústavní žaloby na prezidenta Václava Klause. Senát včera schválil podání žaloby pro velezradu, kterou se měl kromě amnestie dopustit také zdržováním podpisů některých mezinárodních smluv a jmenování soudců. Dnes žaloba dorazila k Ústavnímu soudu.

Stále častěji jsou slyšet hlasy, že je potřeba změnit Ústavu a omezit příliš benevolentní pravomoci hlavy státu. Senátor za ODS Tomáš Grulich ale není příznivcem změn klíčového zákona země, aniž by jim předcházela důkladná debata.

„Já si myslím, že by se sice zpřesnit mohla, protože už existuje víc než 20 let, ale varuji před tím, aby při každé chvilce měli zákonodárci představu, že by se Ústava měla měnit. Ústava je dost vážná záležitost,“ zdůraznil. „Jestliže by se měla měnit Ústava, tak se o tom musí vážně hovořit minimálně 5 – 7 let,“ dodal.

Helena Šulcová, Martin Křížek, Jakub Šídlo, Veronika Neprašová, krw, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme