Dva důležité soudcovské posty zůstávají neobsazené. Prezident bude rozhodovat po Novém roce
V české justici zůstanou po konci roku 2021 neobsazené dva důležité posty. Jeden na Ústavním soudu a mandát na konci prosince skončí i předsedovi Nejvyššího správního soudu. Kdo na tato místa nastoupí, zatím není oficiálně jasné.
„Je to nesmírně velká odpovědnost. A ta se týká jak života konkrétní osoby, o které rozhodujete, tak to má dopad na život společnosti, ve které žijeme.“
Takhle mluvila Kateřina Šimáčková na začátku prosince ještě jako soudkyně Ústavního soudu v Brně, o pár dní později už nastoupila k Evropskému soudu pro lidská práva ve francouzském Štrasburku.
„Určitě je mojí ambicí, abych pracovala tak, abych se za sebe nemusela stydět. A abych unesla tu odpovědnost, kterou tahle těžká práce v sobě nese.“
Šimáčková u Ústavního soudu pracovala od roku 2013. Odešla s čistým stolem, nezůstal po ní podle webu soudu jediný nedokončený spis. Prázdné místo v soudní sestavě ale zůstalo. Ústavní soud bude i tak fungovat dál, post by ale neměl zůstat neobsazený moc dlouho.
„Chybí jeden člověk referující konkrétní rozhodnutí. Posouvá se tím i šance, jak převážit hlasy ve chvíli, kdy rozhoduje celé plénum Ústavního soudu. Pak jeden hlas chybí. Čili zesílí jedna z názorových stran, pokud se jedná o nějakou spornou otázku. To všechno může hrát roli,“ říká pro Radiožurnál prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
„Na druhou stranu, vzpomeňme si, že byly doby, kdy chybělo několik ústavních soudců po delší dobu, a Ústavní soud také fungoval. Ale byla to škoda,“ podotýká.
Rozhodnutí je na prezidentovi
Na konci roku skončí mandát i předsedovi Nejvyššího správního soudu. Michalovi Mazancovi bylo letos 70 let, a musí proto odejít do důchodu. Nového předsedu i ústavního soudce jmenuje prezident. Miloš Zeman se tím podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka zabývá.
Soudy určitě neházejí veřejné správě klacky pod nohy, míní soudkyně Šimáčková
Číst článek
„Pan prezident v této záležitosti vyčká nového ministra spravedlnosti. Předpokládám, že z kraje roku 2022 se budou tyto otázky řešit. To je dostatečné, není třeba nějakým způsobem spěchat,“ domnívá se Ovčáček.
Podobný názor má i nový šéf resortu spravedlnosti Pavel Blažek z ODS. „Tím, že předseda nebude jmenován do konce roku, nebude způsobena žádná újma. Zákon jasně řeší, že pravomoci dočasně přechází do rukou místopředsedkyně soudu. Jestli bude předseda jmenován v průběhu ledna, nejpozději v únoru, tak se nic špatného nestane. Hlavně, když předseda vlády a prezident vyberou dobrého kandidáta.“
Tři kandidáti
Kandidáti jsou podle Blažka tři. Mazance by v čele Nejvyššího správního soudu mohl nahradit jeho kolega, soudce Filip Dienstbier. Jak napsal server Česká justice, navrhla ho bývalá ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešová. Řekla také, že hlava státu s tímto jménem souhlasí.
Rozhodování prezidenta
Soudce Ústavního soudu jmenuje se souhlasem Senátu prezident republiky na dobu deseti let, přičemž opakování mandátu Ústava nezakazuje. Předsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje prezident s kontrasignací předsedy vlády. Ze zákona má ale omezený výběr, nové funkcionáře musí zvolit z řad soudců tohoto soudu. Funkční období předsedy trvá deset let.
Vedle Dienstbiera by vedení mohla převzít ještě Barbara Pořízková a Karel Šimka. Obecně teď soudců podle ministerstva spravedlnosti nedostatek není. Výjimkou je správní soudnictví, které je podle statistiky mimořádně vytížené.
Tím, že Nejvyšší správní soud nebude mít nějakou dobu předsedu, přijde také o jednoho soudce.
„Protože i předseda soudu soudí. Čili dojde ještě ke zpomalení, kapacita se sníží,“ upozorňuje prezident Soudcovské unie Vávra.
Nejvyšší správní soud řeší třeba žaloby proti opatřením v souvislosti s koronavirovou epidemií a má na starosti i volební stížnosti. Počet nevyřízených sporů se podle dat soudu za posledních šest let téměř ztrojnásobil. Zatímco v roce 2015 leželo u soudu zhruba 1200 stížností, na konci listopadu jich bylo skoro 3500.
