Nejvyšší správní soud se neměl ke sporu o podpisy kandidátů na prezidenta vyjadřovat, sdělil Ústavní soud

Nejvyšší správní soud sklidil ve čtvrtek kritiku od Ústavního soudu. Vadilo mu, že se v kauze Terezie Holovské šířeji vyjádřil k problému s vícenásobnými podpisy zákonodárců na podporu některých uchazečů o funkci prezidenta. V dané situaci to nebylo přípustné, uvedl Ústavní soud v odůvodnění středečního usnesení, kterým odmítl stížnost Holovské.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidentští kandidáti | Foto: iROZHLAS.cz | Zdroj: Fotobanka Smartmockups.com

Ústavnímu soudu (ÚS) se na verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS) nelíbilo takzvané obiter dictum, tedy pasáž v závěru, kde soud formuloval svůj názor na vícenásobné podpisy a kde zkritizoval postup ministerstva vnitra. Každý zákonodárce smí podle něj napříště podpořit jen jednoho poslance nebo senátora.

Bojovat o Hrad bude všech devět kandidátů. Stížnost na vícenásobné podpisy Ústavní soud zamítl

Číst článek

Cílem této pasáže v závěru ale podle předsedy volebního senátu NSS Tomáše Langáška bylo rozptýlit pochybnosti pro budoucnost. Na všech devět aktuálních uchazečů je podle něj nutné nahlížet jako na řádně zaregistrované.

„Bylo by samozřejmě snadnější a bezpečnější omezit se na formální odmítnutí návrhu stěžovatelky, soud však považoval za vhodné vyjevit svůj pohled i na spornou právní otázku v naději, že příští, historicky třetí přímá volba prezidenta republiky díky tomu konečně proběhne bez problémů podle předvídatelných pravidel," sdělil Langášek.

„Obavy ze zpochybnění volby prezidenta republiky z důvodů registrace kandidátů byly a jsou liché," dodal Langášek.

Ústavní soudci nebyli jednotní

Ústavní soud nicméně bližší vyjádření k vícenásobným podpisům zákonodárců kritizoval. „ÚS na závěr konstatuje, že zahrnul-li NSS do ústavní stížností napadeného procesního usnesení i takzvané obiter dictum, učinil tak nepřípustně, vybočil tím z mezí soudního rozhodování a vstoupil na pole úvah, které soudní moci v dané procesní situaci nepřísluší," stojí v usnesení Ústavního soudu.

Volba prezidenta v ohrožení? Vyřazená kandidátka je připravena napadnout hlasování u soudu

Číst článek

Verdikt Ústavního soudu pak přiblížil soudce zpravodaj Tomáš Lichovník: „Mám-li to vyjádřit příměrem, pak snad tak, že NSS řekl na začátku paní Holovské: 'Vy vůbec nejste oprávněná se nás na cokoliv zeptat.' Následně jí kompletně odpověděl."

Ústavní soudci nebyli jednotní, čtyři z nich sepsali odlišné stanovisko k usnesení, v němž naopak uvádějí, že k problému s vícenásobnými podpisy by se měl vyjádřit také Ústavní soud, jinak se právní spory odsouvají na období po volbě.

„Soudy však mají rozhodovat tak, aby pochybnosti odstraňovaly, a ne je potvrzovaly či násobily," napsali v odlišném stanovisku Vojtěch Šimíček, Ludvík David, Jaroslav Fenyk a Kateřina Šimáčková. Podle Lichovníka se ale Ústavní soud nemohl problematikou zabývat, a to ze stejných důvodů jako předtím NSS.

Další stížnost po prezidentských volbách

ÚS středečním usnesením potvrdil jako správný postup NSS, který stížnost Holovské odmítl, a to z procesních důvodů. Domáhala se totiž zrušení registrace pěti kandidátů s vícenásobnými podpisy, a nikoliv vlastní registrace, což ji odlišuje od podobného případu řešeného při minulé přímé volbě prezidenta.

Holovská tak neměla takzvanou aktivní legitimaci, což po NSS konstatoval i ÚS. Podle Lichovníka ústavní soudci neshledali u Holovské ani „vážnost vůle" skutečně kandidovat na post hlavy státu.

Podnikatelka a bývalá místostarostka Prahy 8 Holovská je podle svých slov z rozhodnutí Ústavního soudu zklamaná. Už dříve uvedla, že pokud by u Ústavního soudu neuspěla, je připravena opět podat po volbách stížnost u Nejvyššího správního soudu. Podklady má prý již připravené v souvislosti s předchozí stížností.

Podle Holovské zákon o prezidentské volbě nestanoví jasná pravidla hry a měl by být změněn. „Chci zdůraznit, že nevedu kampaň proti žádnému z kandidátů osobně," dodala. Jde podle ní o princip.

Spor o podpisy

Podle letošního výkladu ministerstva vnitra je možné, aby poslanci a senátoři zároveň podpořili více kandidátů. Při předchozích volbách měl ale resort jiný názor.

Kdo je Terezie Holovská?

Podnikatelka a bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská chtěla kandidovat v lednových prezidentských volbách, nesplnila ale podmínky. Místo 50 tisíc podpisů občanů dodala jen jeden podpis. Na začátku ledna se také bude ucházet o zvolení v doplňovacích senátních volbách na Trutnovsku. K volbám ji původně úředníci nepřipustili, soud ale uznal její stížnost a nařídil její dodatečnou registraci.

Terezie Holovská, která sama chtěla kandidovat na prezidenta, proto podala jako kandidátka stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Domáhala se zrušení registrace u kandidátů Petra Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka (za Realisty), Vratislava Kulhánka (ODA) a Mirka Topolánka.

Soud ale její stížnost z formálních důvodů odmítl. Zároveň nicméně ministerstvo zkritizoval za nesprávný právní názor a konstatoval, že každý poslanec či senátor může napříště podpořit jen jednoho kandidáta. Hannig, Hilšer, Hynek, Kulhánek a Topolánek přesto zůstávají řádně zaregistrováni. Někteří zákonodárci podpořili dva, anebo dokonce tři z nich.

Holovská rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ocenila, podala však proti němu stížnost k Ústavnímu soudu. Novinářům již dříve řekla, že se nedokáže vyrovnat s představou, že pět kandidátů na prezidenta je podle ní zaregistrováno neoprávněně, protože je podpořili v některých případech stejní politici. Výklad vnitra označila za podvodnou praktiku.

První kolo prezidentských voleb se bude konat 12. a 13. ledna. Druhé kolo připadá na 26. a 27. ledna. Zaregistrováno v nich je devět kandidátů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme