Policie může použít neveřejné příspěvky z facebooku jako důkaz, souhlas soudu nepotřebuje

Policie může nabídnout soudům jako důkaz i neveřejné příspěvky ze sociální sítě, pokud je získá prostřednictvím informátora nebo krycího facebookového profilu založeného pro služební účely. K získání takových informací nepotřebuje předchozí souhlas soudu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Při splnění všech požadavků zákona o Policii ČR mohou vyšetřovatelé využívat také služební profily na sociální síti se zastřenou identitou. | Foto: downloadsource.fr, CC BY 2.0

Problematikou se v úterý zabýval Ústavní soud v nálezu primárně věnovaném postupu policie proti lidem, kteří chtěli protestovat proti Prague Pride 2014. Policisté je nepustili k trase průvodu.

Jedna z protestujících Jana Pokorná podala žalobu, žádala náhradu újmy. Obvodní soud pro Prahu 7 ji zamítl, jako důkazy provedl i takzvané printscreeny, tedy snímky počítačové obrazovky. Byly na nich vidět neveřejné příspěvky lidí organizujících protest proti Prague Pride.

Dřívější nález

Pisatelka ústavní stížnosti namítala, že jde o nepřípustný důkaz. Poukázala na starší nález Ústavního soudu z roku 2014, kdy se soudci zastali člověka popotahovaného za dehonestování policie v neveřejné komunikaci na sociální síti. Tehdy se ale policisté dostali ke komunikaci jinak – svědek jim zpřístupnil svůj účet, existovaly však pochyby o dobrovolnosti. Policie tehdy také nepřiměřeně využila oprávnění plynoucí z trestního řádu.

Cesta k obstrukcím, nebo zbraň proti stěžovatelům? Ministerstvo připravuje novelu zákona 106

Číst článek

Nález z roku 2014 však podle úterního rozhodnutí Ústavního soudu nedopadá na situace, kdy policie snímky obrazovky získá pomocí takzvaných podpůrných operativně pátracích prostředků. Jednou z možností je informátor, který má přístup k soukromému profilu či stránce na sociální síti.

„To, že původce informace neví, že mezi subjekty, jimž informaci poskytuje, je policejní informátor, je v daném ohledu nepodstatné, naopak jde o podstatu zákonného institutu informátora,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy.

Služební profily

Při splnění všech požadavků zákona o Policii ČR mohou vyšetřovatelé využívat také služební profily na sociální síti se zastřenou identitou. „Ani v tomto případě není vyžadován předchozí či následný soudní souhlas k získání informace prostřednictvím zastřeného policejního profilu na sociální síti,“ rozhodl soud.

Zákon o Policii ČR konkrétně říká, že policista je při předcházení trestným činům, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s trestním řízením a v souvislosti se zajišťováním krátkodobé ochrany lidí oprávněn používat podpůrné operativně pátrací prostředky. Jde o informátory, krycí prostředky, zabezpečovací techniku a zvláštní finanční prostředky.

Žena, která chtěla protestovat proti Prague Pride, sice u Ústavního soudu neuspěla s argumentací proti využití printscreenů, ale soud se jí zastal z jiných důvodů. Její nárok tak bude opět řešit Městský soud v Praze.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme