Ústavní soud nezrušil část zákona umožňující regulované nájemné
Obyvatele tři čtvrtě milionu nájemních bytů v Česku zatím nečeká radikální změna. Ústavní soud totiž odmítl vyhovět stížnosti Městského soudu v Praze, který navrhl zrušení části občanského zákoníku o nájemním bydlení. Pražský soud se domníval, že současná podoba zákona je protiústavní, protože dává mnohem víc práv nájemníkům, než majitelům domů. Ústavní soud v tomto zákoně nic protiústavního nenašel - současně ale velmi ostře kritizoval vládu i parlament za to, že stále nedokázaly připravit a schválit zákony, které by vytvořily vyvážený vztah mezi nájemníky a pronajímateli.
Pokud by Ústavní soud vyhověl Městskému soudu, přestala by platit zvláštní zákonná úprava, která má sociální rozměr, a nájemní vztahy by se začaly řídit obecnými právními předpisy.
Podle Ústavního soudu klíčový paragraf protiústavní není, současnou situaci kolem nájemního bydlení však považuje za vážné selhání základních principů právního státu. Ostrou kritiku adresoval parlamentu a obecným soudům všech stupňů.
Stát totiž dosud nebyl schopen vyplnit mezeru v zákonech, na kterou upozornil Ústavní soud poprvé před šesti lety. "Právě nečinnost je v konečném důsledku protiústavní," řekla soudkyně Ivana Janů.
Jde o chybějící normu, která by umožnila jednostranné zvýšení nájemného tak, aby pokrylo náklady na údržbu a provoz nájemních domů. Jedno z ustanovení občanského zákoníku přitom na neexistující normu odkazuje.
Ústavní soud také nepřímo vyzval obecné soudy, aby s deregulací nájmů začaly samy. "Obecné soudy by neměly pronajímatelům zamítat žaloby kvůli výši nájmů s odkazem na chybějící právní úpravu," řekla Janů. Z verdiktu nepřímo vyplývá, že případné stížnosti nájemníků, kterým tak bude zvýšeno nájemné, Ústavní soud odmítne. Takový postup mají soudy zachovávat do chvíle, než budou doplněny zákony.
Předseda Soudcovské unie Jaromír Jirsa již dříve řekl, že pokud by stížnost u Ústavního soudu uspěla, deregulace by mohla v jediném okamžiku skončit. Předseda Sdružení na ochranu nájemníků a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček varoval, že by to mohlo vyvolat v oblasti bydlení anarchii. Dnešní rozhodnutí označil za moudré.
Předseda Hnutí na obranu majitelů realit Girolamo Giordani považuje stanovisko Ústavního soudu za alibistické. "Ústavní osud naprosto rezignoval na svoji nejzákladnější funkci, to znamená ochranu ústavnosti. Tím, že nezrušil jednoznačně diskriminační ustanovení ze zákona, vlastně potvrdil diskriminaci majitelů domů," uvedl Giordani.
Majitelé domů tvrdí, že jim nízké regulované nájmy nepokryjí ani náklady na údržbu a provoz. K Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku proto podali kvůli regulaci nájemného přes 3000 stížností. "Naše občanské sdružení naštěstí podalo jako první přes 200 žalob k evropskému soudu a jsme tomu velmi rádi, protože jsme to předpokládali," dodal Giordani.
Regulace nájmů se v České republice týká zhruba 750.000 bytů a až několika milionů lidí. Kdyby místo sociální úpravy bydlení začala platit obecná ustanovení, bylo by možné vypovědět všechny smlouvy do tří měsíců. Kdyby se do té doby nájemníci s majiteli nedohodli na nové smlouvě, následovalo by dobrovolné vystěhování, nebo exekuce.
