Ústavní soud nezrušil takzvanou solární daň
Zdanění fotovoltaiky zůstává v platnosti. Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení sporných paragrafů. Podle nich by změny v zákoně zasáhly do majetkových práv investorů. Sérii opatření zavedla vláda proto, aby zabránila zdražení elektřiny. Počet slunečních elektráren totiž díky garantované výkupní ceně v posledních letech výrazně vzrostl.
Na základě takzvané solární daně musí provozovatelé fotovoltaických elekráren odvádět státu 26 procent výnosů. A to se zpětnou platností.
Tyto peníze ale 'solárníci' chtějí od státu získat zpět. Opakovaně kvůli tomu hrozili arbitrážemi.
Celý senát Ústavního soudu se dnes jednomyslně shodl na tom, že zákonodárci mají právo omezit státní podporu výroby energie ze slunečního záření, pokud se výrazně změní ekonomická situace.
Rozhodnutí o zachování solární daně komentovali ve Světě o druhé analytik J&T Banky Michal Šnobr a člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace Aleš Hradecký
Veřejný zájem na ceně energie tady podle Ústavního soudu převážil nad zájmy dotčených investorů.
Soudci ale zároveň konstatovali, že odvětví fotovoltaických elektráren je i nadále štědře dotováno z veřejných rozpočtů, a není zpochybněna ani garance 15leté návratnosti investic stanovená zákonem.
Soud připustil, že v některých jednotlivých případech se výrobci elektřiny mohou dostat do potíží, to ale je možné řešit pomocí institutu odkladu placení této solární daně.
'Solárníkům' vadí retroaktivita
Provozovatelům solárních elektráren nejvíc vadí to, že ke zdanění fovovoltaiky stát přistoupil až poté, co už pravidla hry byla zákonem nastavena. „S retroaktivitou jsme se nikde jinde v Evropě nesetkali. Všude je to dopředu oznámený a každý se na to může připravit ve svém podnikatelském záměru,“ řekl ve Světě o druhé člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace Aleš Hradecký.
Mnozí podnikatelé v oboru si podle něj půjčili od bank na své podnikání peníze, které mají po zavedení daně problém splácet. Zejména zahraniční investoři podle Hradeckého budou hledat oporu v arbitrážích proti České republice.
Ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák byl hostem pořadu Stalo se dnes
„A myslím si, že budou více než úspěšní. Myslím si, že i podstatná část těch investorů, kteří jsou buď ohroženi přímo, nebo by do budoucna ohroženi mohli být, se budou hájit a že budou vyžadovat právo na svou stranu,“ poznamenal Aleš Hradecký.
Také ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák se obává případných soudních sporů a odchodu zahraničních investorů z České republiky. Stát podle něj jednou přislíbil určité podmínky a měl by je také dodržet.
„Neříkáme, že by se neměla snižovat podpora pro obnovitelné zdroje, ostatně dělají to stejným způsobem i v celé Evropě. Akorát v České republice opravdu bylo to období za Fischerovy vlády v letech 2009 a 2010 velmi divoké a Česká republika by měla udržovat určitou stabilitu v podnikatelském prostředí, měla by garantovat dané investice,“ vysvětlil.
Regulovaný byznys není byznysem bez rizika
Analytik J&T Banky Michal Šnobr souhlasí s tím, že zahraniční investoři mohou v důsledku dodatečného zdanění fotovoltaiky považovat české právní prostředí za poněkud nestabilní.
„Investoři zpozorněli, to je jedna věc, na druhou stranu, aniž bych chtěl jakkoliv mluvit proti podnikatelům v solárním byznysu, protože chápu jejich stanovisko, tak je potřeba říci, že tady vznikl dojem, že vstupují na regulovaný trh, kde se jim nic nemůže stát a kde mají zajištěné poměrně tučné zisky. A to není pravda.“
„I regulovaný trh, kdy je v podstatě státem určovaná cena, potažmo Energetickým regulačním úřadem, skýtá svoje rizika,“ upozornil Šnobr.
