Ústavní soud odmítl návrh Městského soudu v Praze na zrušení amnestie
Novoroční amnestie platí. Ústavní soud odmítl návrh soudce Městského soudu v Praze Kamila Kydalky na její zrušení. Vadilo mu hlavně to, že amnestii neprojednala vláda a pouze ji kontrasignoval premiér Petr Nečas. Teď je ještě ve hře návrh skupiny senátorů, kteří napadli tu část amnestie, která zastavila několik let vlekoucí se případy.
„Senátorský návrh směřuje pouze proti článku dvě, kterým se zastavují trestní stíhání. V této části řízení samozřejmě dál pokračuje. Městský soud v Praze se tohoto řízení může účastnit z titulu dnes odmítnutého svého návrhu,“ potvrdil mluvčí Ústavního soudu Tomáš Langášek.
Další mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger zdůraznil, že dnešní rozhodnutí výsledek rozhodování o senátorské stížnosti nijak nepředjímá.
Mluvčí Ústavního soudu, Vlastimil Göttinger a tajemník Stálé komise Senátu pro ústavu Jan Kysela v Hlavních zprávách Radiožurnálu
„Dnešní usnesení nesouvisí ani nijak neovlivňuje budoucí rozhodnutí, které je spojeno s návrhem skupiny senátorů,“ řekl Göttinger. Vyjádření Ústavního soudu k senátorskému návrhu mluvčí očekává za několik dalších týdnů.
Podle děkana právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha ústavní soud ve svém rozhodnutí nepřímo naznačuje, že nepovažuje amnestii za rozhodnutí, které by bylo v principu nepřezkoumatelné.
„Uvádělo se, že amnestie není právním předpisem a Ústavní soud může přezkoumávat jen právní předpisy. V tomto usnesení takovou argumentaci neuvádí a z toho bych dovozoval, že první krok je pro skupinu senátorů pozitivní. Další otázkou bude, jak se vypořádá s argumenty, které jsou v návrhu uvedeny a jdou dále než v případě soudce Městského soudu,“ uvedl Gerloch.
Advokátka Hana Marvanová a děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch v pořadu Stalo se dnes
Senátoři chtějí zrušit část amnestie, která se týká zastavení kauz trvajících déle než osm let a hrozí u nich sazba do 10 let vězení. Namítají, že tato část amnestie porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se svých nároků. Stížnost sepsala advokátka Hana Marvanová.
„Argumentovali jsme ve stížnosti tím, že tato amnestie porušuje listinu základních práv a svobod, porušuje samotnou ústavu i úmluvu o lidských právech, kterou je Česká republika vázána,“ říká Marvanová.
Dokument podepsali členové horní komory parlamentu napříč politickým spektrem, s výjimkou senátorů za ODS. Řada dalších, například Eliška Wagnerová nebo šéf senátního ústavněprávního výboru Miroslav Antl, se pod stížnost nepodepsali. Chtějí amnestii řešit v Senátu při veřejném slyšení s odborníky.
Prezident Václav Klaus vnímá ústavní stížnost jako politické gesto. Za amnestií si stojí a nelituje jí. Až po čase se podle něj ukáže, že to byl správný krok.
