Ústavní soud odmítl zrušit církevní restituce

Církevní restituce platí. Opozice neuspěla u Ústavního soudu s návrhem na jejich zamítnutí. Církve tak získají majetek a náhrady v celkové výši 134 miliard korun.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský čte odůvodnění zamítnutí stížnosti Tomia Okamury

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský čte odůvodnění zamítnutí stížnosti Tomia Okamury | Zdroj: ČTK

„Návrh, v části směřující proti ustanovením paragrafu 19 až 25 zákona číslo 428/2012 Sb., se odmítá. Ve zbývající části se návrh zamítá,“ řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek je s rozhodnutím soudu spokojený:

„Byli jsme přesvědčeni, že na zákoně, který je platný a účinný, není vůbec nic protiústavního. Definitivně padly všechny právní námitky. Konečně jsme poslední zemí z bývalého sovětského bloku, která odstranila mezinárodní ostudu a dokázala se vypořádat se svými církvemi.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O církevních restitucích mluvili v odpoledních Ozvěnách dne Radiožurnálu předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), předseda ústavně-právního výboru Stanislav Polčák (TOP 09) a komentátor ČRo Petr Nováček

S rozhodnutí osobně nesouhlasí předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD):

„Myslím si, že v této době, kdy máme velké problémy s veřejnými rozpočty, a situace v těchto dnech to ještě zhoršuje, to není šťastné rozhodnutí. ČSSD zejména vadí část finanční kompenzace.“

Zákon, který byl přijat, splňuje podle předsedy ústavně-právního výboru Stanislava Polčáka (TOP 09) všechna kritéria podle české ústavnosti:

„Je mi trochu líto, že se pan předseda Štěch zastavuje nad dobou, kdy musí dojít k náhradě vůči církvím. Ona mohla být splněna už dávno, za vlád sociální demokracie, k tomu ale bohužel nedošlo. Tehdy v dobách hospodářského růstu jsme se s tímto závazkem mohli vypořádat daleko dříve.“

Podle Štěcha sociální demokracie podávala konkrétní návrhy už za vlády Pavla Dostála a dalších. „Ale ty návrhy nebyly tak velkorysé a nezodpovědné k veřejným rozpočtům,“ říká Štěch.

Podstatné je oddělení církve od státu

Kromě majetku jde podle komentátora Českého rozhlasu Petra Nováčka o podstatnější věc - že časem dojde k oddělení církve od státu:

„Není dobře, když tyto dvě instituce – církev a stát – mohou byť nepřímo zasahovat jedna do konání druhé. To se změní poté, co církve budou nejprve odškodněny a posléze si na svůj provoz budou muset vydělat samy.“

Soud se zabýval návrhem 18 senátorů na zrušení majetkového vyrovnání s církvemi, který byl podán z iniciativy Věcí veřejných.

Podobné návrhy poslanců ČSSD a KSČM ústavní soudci už dříve z formálních důvodů odmítli. Zástupci obou stran byli přesto vedlejšími účastníky řízení. Podle sociálních demokratů, komunistů i Věcí veřejných jsou restituce nespravedlivé a porušují demokratické principy státu.

Ústavní soud se už v minulosti za církevní restituce postavil. Před třemi lety zákonodárcům vytkl nečinnost, že takový zákon republika dosud nemá.

Církve by měly podle schváleného zákona dostat zpět majetek a finanční náhrady v souhrnné hodnotě 134 miliard korun.

Církevní restituce | Foto: ČTK

Věra Pfeifferová, Martina Spěváčková, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme