Ústavní soud odmítl zrušit paragraf, který uzavřel Hradčanské náměstí pro demonstranty
Ústavní soud v úterý zamítl návrh na zrušení části zákona o pozemních komunikacích, konkrétně paragrafu, který umožnil při loňské návštěvě čínského prezidenta uzavřít Hradčanské náměstí v Praze, ačkoliv se tam mělo konat ohlášené shromáždění. Návrh na zrušení části zákona loni podala skupina senátorů poté, co se na náměstí nedostali účastníci ohlášeného protestu proti porušování lidských práv v Číně.
Paragraf obecně stanovuje způsob, jakým mají silniční úřady rozhodovat o uzavírkách. Umožňuje částečně nebo úplně uzavřít provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích. Podle senátorů je zákon příliš obecný, dostatečně nepopisuje účel, podmínky nebo meze uzavírky. Navíc prý neříká, jak mají úředníci postupovat v případě kolize dvou zájmů, například bezpečnosti a shromažďovacího práva.
Dál nebudou zodpovědní za přestupky. Ústavní soudci si imunitu nezrušili
Číst článek
"Skutečnost, že aplikací napadeného ustanovení může být zabráněno shromáždění, které bylo řádně nahlášeno a nebylo zakázáno podle zákona o právu shromažďovacím, není podle názoru Ústavního soudu samo o sobě protiústavní," uvedla soudkyně zpravodajka Milada Tomková.
Podle soudu shromažďovací právo sice může představovat klíčový prostředek pro vyjadřování názorů a pro zachování svobody a demokracie, ale ani toto právo není absolutní. K uzavření komunikace, na níž se má ohlášené shromáždění konat, může ale úřad přistoupit jen tehdy, pokud je to nezbytné třeba pro ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku či bezpečnosti státu, jak je uvedeno v Listině základních práv a svobod.
Varování pro ministra i policii
Místopředseda Senátu Jiří Šesták (STAN), který byl jedním z autorů ústavní stížnosti, řekl, že se zatím nemohl s přesným zněním rozsudku seznámit. Podotkl ale, že podle jeho informací se Ústavní soud zabýval zákonem v obecné rovině, a ne konkrétním případem z loňského roku, kdy byl uplatněn při demonstraci plánované na Hradčanské náměstí.
"Už jen fakt, že senátoři na věc upozornili, ta se dostala k Ústavnímu soudu a ten se jí zabýval, by měl být varováním pro ministerstvo vnitra a policii, aby nepoužívala tento paragraf k omezování shromažďovací svobody," míní Šesták. "Pokud by byl paragraf znovu takto využit, znovu bychom se proti tomu ozvali," uvedl.
Ukázka zneužití zákona
Hradčanské náměstí úřad uzavřel na žádost policie s odůvodněním, že jde právě o bezpečnostní důvody, přestože se tam měla konat ohlášená shromáždění. Podle senátorů jde o ukázku, jak lze zákon o pozemních komunikacích zneužít k účelovému obcházení shromažďovacího zákona, což považují za protiústavní.
Kvůli události podali organizátoři demonstrace správní žalobu, pod níž byli podepsáni i bývalí poslanci za Stranu zelených Martin Bursík a Kateřina Jacques. Letos v březnu soud tuto žalobu pravomocně zamítl.
Čínský prezident Si Ťin-pching loni v březnu strávil v Praze tři dny. Návštěvu provázely protesty proti lidskoprávní politice Číny i potyčky.
