Neplatiči nájemného se nezbaví povinnosti hradit vysoké poplatky z prodlení. Potvrdil to dnes Ústavní soud, když zamítl návrh jednoho z okresních soudů na zrušení části občanského zákoníku, která nájemníkům tuto povinnost ukládá. Podle Ústavního soudu nejsou poplatky v rozporu s ústavou.

Tento článek je více než rok starý.

14:26 19. dubna 2006 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Soudci Okresního soudu v Chebu došli při projednávání běžného soudního sporu k závěru, že zákon, který musejí uplatnit, je nespravedlivý.

Podle návrhu existuje značná nerovnost mezi částkou, kterou musí nájemník zaplatit navíc za pozdní placení činže, a mezi penále, které hradí naopak pronajímatel při pozdním vrácení přeplatku.

Rozdíl mezi oběma poplatky je velmi výrazný. Při pozdním placení nájmu se částka zvyšuje téměř na dvojnásobek, zatímco pronajímatel platí jen asi dvouprocentní úrok.

Ústavní soud v tom ale porušení principu rovnosti neshledal, protože majitel bytu má vůči nájemníkovi celou řadu zákonem stanovených povinností, kdežto nájemník vůči majiteli v podstatě jedinou - včas platit nájem. Neplnění této povinnosti proto musí být citelně sankcionováno. Naopak vrácení přeplatku je pouze vedlejší povinností majitele, nikoliv základním prvkem nájemního vztahu.

Pojem poplatků z prodlení se do českého právního řádu dostal v roce 1964 jako součást občanského zákoníku. Je specifický právě pro oblast nájemního bydlení, jinak bývá uplatňován jen při nedodržení povinnosti vrátit půjčené věci.

Ivan Holas, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít