Starosta chtěl desetitisíce za zveřejnění majetkového oznámení. Ústavní soud se ale zastal ministerstva
Ministerstvo spravedlnosti podle Ústavního soudu nechybovalo, když ponechalo majetková oznámení komunálních politiků v roce 2020 dostupná. Soud konkrétně rozhodoval o stížnosti starosty Prahy-Kolovrat Antonína Klecandy ve věci, kdy ji zčásti zamítl a zčásti odmítl. Soud rozhodnutím také stvrdil předchozí rozhodnutí pléna s tím, že se jím musí řídit všechny senáty.
Starosta se domáhal náhrady nemajetkové újmy 30 000 korun a omluvy za porušování práv na ochranu soukromí. Vadilo mu, že byla zpřístupňována majetková oznámení komunálních politiků během roku 2020.
Příští ústavní soudce Svatoň: Zajímá mě porušování základních práv a svobod orgány veřejné moci
Číst článek
Soudy nižších instancí, Obvodní soud pro Prahu 2 a Městský soudu v Praze, mu nevyhověly, žalobu o zaplacení náhrady nemajetkové újmy zamítly. Ústavní soud stížnost zčásti zamítl a zčásti odmítl. Kauza má ale složitou genezi.
Ústavní soud už na jaře 2020 zachoval povinnost komunálních politiků podávat oznámení o majetkových poměrech, zároveň ale zrušil rozsah nahlížení do centrálního registru. Podle tehdejšího nálezu postačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, zatímco volné a bezplatné nahlížení přes internet porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů.
Nález měl odloženou účinnost, vstoupil v platnost na konci roku 2020. Soud tak dal politikům čas na to, aby přijali novou právní úpravu nahlížení. Ministerstvo spravedlnosti pokračovalo v tehdejším způsobu zveřejňování do listopadu 2020, což vadilo desítkám zastupitelů v celé zemi.
Ústavní soud umožnil snazší přístup ke statistickým údajům ve zdravotnickém systému
Číst článek
Mnozí z nich se obrátili na soudy, žádali odškodnění za období mezi nálezem Ústavního soudu a změnou praxe, trvající zhruba tři čtvrtě roku. Ústavní soud zprvu některým komunálním politikům, kteří žádali odškodnění a omluvu, vyhověl.
Pak ale plénum, tedy sbor všech soudců, přijalo stanovisko, podle kterého ministerstvo spravedlnosti neporušilo žádnou povinnost, pokud udržovalo dosavadní praxi plošného nahlížení do registru po dobu trvání odkladu vykonatelnosti původního nálezu soudu.
Úterní rozhodnutí tak bylo potvrzením předchozího, kdy „právní názor Ústavního soudu vyjádřený ve stanovisku pléna se musí uplatnit ve všech srovnatelných věcech, v nichž je rozhodováno po jeho přijetí“, uvedl soudce zpravodaj Pavel Rychetský.
