Předseda Nejvyššího soudu Šámal přijal Zemanovu nabídku. Chce se ucházet o post ústavního soudce

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal přijal nabídku prezidenta Miloše Zemana, aby se ucházel o post soudce Ústavního soudu. Novinářům to ve středu řekl po schůzce s hlavou státu na Pražském hradě. Zeman předkládá návrhy kandidátů na soudce Ústavního soudu Senátu, do funkce mohou nastoupit jedině v případě, že je horní komora Parlamentu schválí. Jedno z 15 míst ústavních soudců je uvolněné od počátku roku, kdy rezignoval Jan Musil.

Aktualizováno Praha (Aktualizováno: 17:30 11. 12. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal se bude ucházet o post soudce Ústavního soudu. | Foto: Anna Vavríková / MAFRA | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Šestašedesátiletý Šámal dostal od Zemana nabídku 27. listopadu a vzal si dva týdny na rozmyšlenou. Ve středu řekl, že rozhodování o kandidatuře na ústavního soudce pro něj bylo těžké, protože Nejvyšší soud považuje za svou srdeční záležitost.

„Samozřejmě jsem chtěl na Nejvyšším soudu ještě udělat spoustu práce, než přišla ta nabídka. Zároveň byla nabídka velkou výzvou, protože tu pro každého právníka, soudce zejména, představuje instituce Ústavního soudu. Z tohoto hlediska musí každý pochopit, že pro mne rozhodování bylo velmi těžké,“ řekl Radiožurnálu Šámal.

Ústavní soud se zastal dětské dlužnice. Pohledávka jí vznikla v devíti letech kvůli jízdě načerno

Číst článek

Soudce zdůraznil, že souhlas s kandidaturou neznamená automaticky, že by se členem Ústavního soudu stal. „Musím samozřejmě absolvovat řízení o získání souhlasu Senátu. Já to nijak nepodceňuji, vím, že to není nic lehkého, a proto se na to budu připravovat,“ řekl ČTK.

Šámal se Zemanem diskutoval i o tom, kdo by ho měl nahradit v čele Nejvyššího soudu. Podle něj by to měl být někdo ze současných členů soudu, o jménech ale nechtěl spekulovat, protože to považuje za předčasné. „My jsme i o těchto otázkách hovořili a nakonec jsme se shodli a pan prezident jednoznačně řekl, že chce tuto otázku se mnou řešit až poté, co získám případně souhlas Senátu,“ řekl.

Věková hranice

Šámal předsedá Nejvyššímu soudu od roku 2015. Je specialistou na trestní právo, stejně jako Musil, který počátkem letošního roku rezignoval na funkci ústavního soudce. Jeho místo je od té doby volné, Zemanův kandidát Aleš Gerloch nezískal podporu v Senátu a poté už prezident dalšího adepta nenavrhl. Zbývajících 14 ústavních soudců tak má více práce.

Gerloch by na Ústavní soud již kandidovat neměl, říká Rychetský. Přál by si právníka Zdeňka Kühna

Číst článek

Jako soudce by Šámal musel za čtyři roky skončit kvůli věku. V roce 2023 mu totiž bude 70 let, což je zákonná hranice. U Ústavního soudu ale žádný věkový limit není.

Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž Ústava nezakazuje opakování mandátu. Ústavním soudcem se může stát bezúhonný český občan, který je volitelný do Senátu, čili mu je nejméně 40 let. Musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a musí být nejméně deset let činný v některé právnické profesi.

ČTK, nk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme