Ústavní soud poplatky ve zdravotnictví potvrdil
U lékaře, v nemocnici a v lékárně budeme dál platit regulační poplatky. Ústavní soud odmítl návrh opozice na jejich zrušení. Je ale možné, že některé skupiny pacientů přece jen budou od povinnosti osvobozeny. V pondělí o tom budou jednat lídři vládní koalice. Změny prosazují obě menší vládní strany, zelení a lidovci. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek je ale připraven ustoupit jen u dětí do tří let, dárců orgánů a osob v ústavech bez vlastních příjmů.
Návrh ČSSD na zrušení zdravotnické části vládní reformy veřejných financí včetně diskutovaných poplatků ve středu Ústavní soud zamítl. Z textu zdůvodnění vyplývá, že reformy zdravotnictví jsou v kompetenci zákonodárců. Jak uvedl soudce zpravodaj Stanislav Balík, kritizovaná norma nevytváří bariéru v přístupu ke zdravotní péči a umožňuje ošetření i lidem ve hmotné nouzi. Podstata práva garantovaná Listinou základních práv a svobod tak není omezena.
Odmítavé stanovisko má sedm soudců
K nálezu připojilo své odmítavé stanovisko sedm z patnácti soudců: František Duchoň, Pavel Holländer, Vojen Güttler, Jiří Nykodým, Jan Musil, přededa Pavel Rychetský a Eliška Wagnerová. Zamítnutí tak v patnáctičlenném plénu prošlo velmi těsně, prakticky o jediný hlas. Rozhodnutí Ústavního soudu v rámci jeho věcné působnosti jsou konečná a nelze se proti nim odvolat.
Právní úpravu poplatků ve zdravotnictví kritizuje nejen opozice, ale výhrady k němu mají i někteří koaliční zákonodárci. Lidovcům vadí především zpoplatnění léků a lékařské péče pro děti a důchodce. Ministerstvo zdravotnictví naopak argumentuje tím, že poplatky pomáhají zlepšovat kvalitu péče i její dostupnost.
Z ministerské analýzy prvních 3 měsíců fungování regulačních poplatků totiž vyplývá, že díky nim specializovaná zdravotnická pracoviště od nového roku dostala více peněz. Jde o centra, kde se například léčí rakovina prsu, nádory krve nebo roztroušená skleróza. Celkově se podle dat ministerstva na poplatcích vybralo přes 1 miliardu korun. Jak doplnil náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň, ubylo i návštěv u ambulantních specialistů nebo zbytečně předepsaných léků.
Koalice spokojena, opozice nikoli
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) nález soudu vítá a označil ho za dobrou zprávu pro pacienty. Podle něho soudci ministerstvo a vládu "fakticky zavázali" k dalšímu pokračování reforem.
Naopak podle stínového ministra zdravotnictví za ČSSD Davida Ratha se svým rozhodnutím Ústavní soud v očích veřejnosti shodil. V poledních Ozvěnách dne Radiožurnálu také naznačil, že v případě vítězství v krajských volbách ČSSD zruší poplatky v krajských nemocnicích.
"Považoval bych za šokující, kdyby Ústavní soud rozhodl jinak," poznamenal k nálezu Ústavního soudu prezident Václav Klaus, který je teď na pracovní cestě ve Spojených státech.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek zdůraznil, že rozhodnutí Ústavního soudu potvrdilo legálnost kroků vlády. Reagoval také na fakt, že soud svým verdiktem ponechal rozhodování o zákonech v rukou zákonodárců: "Myslím, že je to správně, protože abychom tady měli Ústavní soud jako pilíř politické moci, to je nesmysl." Čunek také oznámil, že o případných změnách v systému poplatků ve zdravotnictví budou šéfové koaličních stran jednat v pondělí.
Rozhodnutí soudu pobouřilo zástupce jedné ze tří skupin navrhovatelů - předsedu KSČM Vojtěcha Filipa. Filip setrvává na původních argumentech - zdůvodnění opačného závěru Ústavního soudu, které prošlo o jediný hlas v patnáctičlenném plénu, považuje za arogantní. O reformě zdravotnictví i roli Ústavního soudu v naší společnosti se také hovořilo v Radiofóru.
Zkoumání reformy Ústavním soudem končí
Reformu prostřednictvím ústavního návrhu napadli poslanci za ČSSD loni v říjnu. Požadovali zrušení celé reformy, popřípadě mnoha jejích částí. Další návrhy přidali poslanci KSČM a také skupina senátorů.
Soud stížnost rozdělil kvůli rychlejšímu vyřízení do tří částí. První, spíše obecnou část, už soudci ponechali v platnosti.
Ve třetí části zahrnující sociální body reformy, zrušili ustanovení, podle kterého neměli zaměstnanci za první tři dny pracovní neschopnosti pobírat nemocenskou. Soud změnu nemocenského zdůvodníl argumentem, že zaměstnanci jsou nuceni platit si první tři dny nemoci, ale současně jejich povinnost platit pojistné zůstala. Další části reformy - například třírychlostní rodičovská dovolená, přídavky na děti nebo podpora v nezaměstnanosti a porodné - se podle Ústavního soudu měnit nemusí.
