Ústavní soud potvrdil současný stav financování politických stran
Ústavní soud odmítl zrušit tříprocentní hranici úspěchu ve volbách do parlamentu jako podmínku pro získání státního příspěvku politickým stranám a hnutím. Soud nevyhověl stížnosti Sdružení nezávislých kandidátů a nezrušil příslušnou část zákona o financování politických stran. Sdružení tvrdilo, že tříprocentní kvóta volebních výsledků diskriminuje malé strany. Ústavní soud toto tvrzení ale odmítl.
Stát dává stálý příspěvek stranám a politickým sdružením za to, že jejich člen uspěje v parlamentních volbách. Soud potvrdil stávající verzi zákona, kdy strany a hnutí dostávají za jednoho poslance či senátora příspěvek ze státního rozpočtu 900 tisíc korun ročně.
Zásadně změnit systém financování politických stran se u ústavního soudu pokoušelo "SNK - Sdružení nezávislých". Nelíbí se mu, že zákon stále finančně zvýhodňuje velké strany. Podmínkou pro získání státní podpory je především zastoupení v Poslanecké sněmovně. Na některé vysoké příspěvky tak nemají nárok ty strany, které sice uspěly v senátních, krajských nebo komunálních volbách, ale nemají žádného poslance.
Bývalý předseda SNK Milan Marko kritizuje také celkovou výši státního příspěvku, který dosahuje i stovek milionů ročně. "České politické strany na rozdíl od německých, které nemohou od státu dostávat více peněz, než samy vyberou na členských příspěvcích a na darech, mohou u nás dostávat od státu i 100 procent svých příjmů. Jsou pak zakotveny nikoli ve společnosti, ale ve státě, a to je ve sporu s ustanoveními Listiny lidských práv a svobod a také ústavy."