Ústavní soud potvrdil současný stav financování politických stran

Ústavní soud odmítl zrušit tříprocentní hranici úspěchu ve volbách do parlamentu jako podmínku pro získání státního příspěvku politickým stranám a hnutím. Soud nevyhověl stížnosti Sdružení nezávislých kandidátů a nezrušil příslušnou část zákona o financování politických stran. Sdružení tvrdilo, že tříprocentní kvóta volebních výsledků diskriminuje malé strany. Ústavní soud toto tvrzení ale odmítl.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud se sochou spravedlnosti | Foto: Jan Rosenauer

Stát dává stálý příspěvek stranám a politickým sdružením za to, že jejich člen uspěje v parlamentních volbách. Soud potvrdil stávající verzi zákona, kdy strany a hnutí dostávají za jednoho poslance či senátora příspěvek ze státního rozpočtu 900 tisíc korun ročně.

Zásadně změnit systém financování politických stran se u ústavního soudu pokoušelo "SNK - Sdružení nezávislých". Nelíbí se mu, že zákon stále finančně zvýhodňuje velké strany. Podmínkou pro získání státní podpory je především zastoupení v Poslanecké sněmovně. Na některé vysoké příspěvky tak nemají nárok ty strany, které sice uspěly v senátních, krajských nebo komunálních volbách, ale nemají žádného poslance.

Bývalý předseda SNK Milan Marko kritizuje také celkovou výši státního příspěvku, který dosahuje i stovek milionů ročně. "České politické strany na rozdíl od německých, které nemohou od státu dostávat více peněz, než samy vyberou na členských příspěvcích a na darech, mohou u nás dostávat od státu i 100 procent svých příjmů. Jsou pak zakotveny nikoli ve společnosti, ale ve státě, a to je ve sporu s ustanoveními Listiny lidských práv a svobod a také ústavy."

Markéta Kaclová, Ivan Holas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme