Ústavní soud: Přímá volba prezidenta bude v původním lednovém termínu
Ústavní soud dnes nevyhověl žádosti vyřazeného kandidáta na prezidenta Tomia Okamury o odložení voleb. Jejich první kolo se tak uskuteční v řádném termínu 11. a 12. ledna. Plénum odmítlo i stížnosti dalších tří kandidátů vyřazených z boje o prezidentské křeslo. Jeho jednání bude pokračovat v pondělí, řešit bude Okamurovy námitky proti samotné právní úpravě přímé volby hlavy státu.
Plénum Ústavního odmítlo žádost Tomia Okamury o odklad voleb. Dále se zabývá jeho návrhy na změnu ústavy i prováděcího zákona k přímé volbě.
Okamura sepsal své výhrady k přímé volbě na 26 stran. Zákon o přímé volbě i prováděcí normu v ní označil za paskvil. Ke stížnosti pak dodal ještě 18 příloh.
Odmítnutí odkladu Ústavním soudem znamená, že první kolo prezidentské volby bude 11. a 12. ledna.
Změnu termínu volby prakticky vyloučil Tomáš Langášek, generální sekretář Ústavního soudu:
U soudu zvítězil termín voleb nad právem, míní Okamura
Číst článek
„Bylo by to velmi schizofrenní, pokud by dnes ústavní soudci rozhodli o tom, že odmítají návrh na odklad vykonavatelnosti voleb a potom v průběhu příštího týden návrhu vyhověli s tím, že se senátor může vrátit do hry. To asi nemůžeme čekat.“
Rozhodnutí Ústavního soudu zklamalo advokátku Kláru Samkovou:
V prvním kole přímé volby 11. a 12. ledna se o hlasy voličů uchází devět kandidátů. Šest jich nasbíralo dostatečný počet podpisů od občanů a tři získali nominaci od zákonodárců. Kandidaturu Jany Bobošíkové umožnilo až rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
„Pan Okamura se již prezidentské volby nemůže zúčastnit, takže účelu toho celého martyria bylo tedy dosaženo. Nepohodlný kandidát, který má značnou podporu velké části veřejnosti a který může ty dva kandidáty na špici skutečně ohrozit, byl z volby vyřazen.“
Samková také nevyloučila možnost obrátit se s kauzou na Evropský soud pro lidská práva. „Přemýšleli jsme o tom, bude to záviset na další poradě s klientem,“ řekla Českému rozhlasu.
Podle samotného Okamury zvítězil při rozhodování Ústavního soudu termín prezidentské volby nad právem. Senátor a vyřazený kandidát prý počká na konečný verdikt soudu o své ústavní stížnosti a pak zváží další kroky.
Naopak ústavní právník Jan Kysela verdikt soudu vítá:
„Mám pocit, že nemá jít jen o to brát v potaz jen práva či zájmy stěžovatele, ale že se mají brát v potaz i ostatní okolnosti. To znamená práva těch ostatních kandidátů, práva voličů. Že se má brát v potaz i nějaký obecný zájem na tom, aby Česká republika prezidenta spíše měla, než neměla.“ uvítal rozhodnutí soudců Ústavní právník Jan Kysela.
Legálnost a legitimita
„Překvapila mě jednomyslnost, že všech 13 soudců bylo pro neodklad voleb,“ konstatoval Stanislav Balík, vedoucí katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. „Nicméně, pořád to nemění nic na tom, že se třeba později zruší část zákona. Ale už by to nemělo mít negativní dopady na právě probíhající volbu.“
O rozhodnutí soudců diskutovali generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek a vedoucí katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík
„Ten zákon je zcela jistě špatný, zcela jistě si zasluhuje změny, nicméně automaticky to nemusí znamenat, že by byl protiústavní,“ zdůraznil Balík.
Případné změny zákona by podle něho velmi pravděpodobně neměly ohrozit legalitu zvolení hlavy státu.
„Samozřejmě s legitimitou to může být horší. Protože, když si představíme situaci, že bude prezident, který byl zvolen podle zákona, o němž později ústavní zákon řekne, že byl špatný, neústavní a některé jeho části zruší, tak to bude jakýsi na v tu chvíli už zvoleného prezidenta,“ domnívá se politolog Stanislav Balík.
Lidé mají poslední šanci zažádat písemně nebo elektronicky o voličský průkaz
Číst článek
