Ústavní soud: Půl roku na popření otcovství je málo

Ústavní soud zrušil šestiměsíční lhůtu pro popření otcovství dítěte narozeného v manželství. Je prý nepřiměřeně krátká a tím poškozuje práva otců. Podnětem k tomu byla stížnost Zdeňka Slavíka z Jihlavska, který se marně pokoušel popřít svoje otcovství.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Otec se synem vyrábějí budku pro ptáky

Otec se synem vyrábějí budku pro ptáky | Foto: Comstock Images

Ustanovení se podle soudce zpravodaje a předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského ruší až od 31. prosince 2011, aby měli zákonodárci čas vytvořit novou právní úpravu v zákoně o rodině.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sledovala redaktorka Vlasta Gajdošíková.

„Nová právní úprava musí být v souladu s evropskou judikaturou. Musí být schopna posuzovat nejen zájmy biologické otce, jenom domnělého matrikového otce dítěte i matky, ale současně musí umožnit exaktní zjišťování biologického otcovství formou DNA. To u nás dnes vůbec není možné. Bude to velmi složitý problém pro naše zákonodárce,“ řekl Rychetský.

Šestiměsíční lhůta je podle Rychetského tak krátká, že vzhledem k novým poznatkům v oblasti genetiky by mohla rodiče vést k tomu, že si budou ve všech případech narození dítěte pořizovat testy DNA.

Současný právní řád totiž neumožňuje prolomení lhůty pro popření otcovství ani ve zvláštních případech. Právní úprava proto prý nemůže ignorovat skutečnosti, že pochybnosti o biologickém otcovství se mohou objevit až později. Například na Slovensku prodloužili původní šestiměsíční lhůtu na tři roky.

Test DNA otcovství vyloučil

Ústavní soud se tímto ustanovením začal zabývat na základě případu muže, který se u obecných soudů pokusil popřít otcovství u syna narozeného před rozpadem manželství. Zpočátku prý nepochyboval, že otcem je právě on. Pravdu zjistil až po půl roce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zdeněk Slavík v pořadu Stalo se dnes

Nespokojený manžel si nechal udělat test DNA, který potvrdil, že není biologickým otcem. Podal proto státnímu zastupitelství návrh na popření otcovství. Neuspěl, protože žalobci neuznali test jako důkaz, a také proto, že byla překročena půlroční lhůta.

Muž tedy podal ústavní stížnost. Sporný paragraf zákona o rodině prý porušuje jeho základní právo na ochranu rodinného a soukromého života, právo na spravedlivý proces a právo vlastnit majetek, protože z biologického otcovství vyplývají peněžité povinnosti.

Dnešní nález soudu je pro něj prý zadostiučiněním. Je ale zklamaný odložením zrušení sporného ustanovení. O otcovství se totiž soudí skoro šest let a na nevlastního syna stále platí alimenty.

Současně ale řekl, že jde to Pyrrhovo vítězství. „Ústavní soud mi dal sice za pravdu, ale ve své podstatě jsem přišel o blízkého člověka, o syna a je to pro mě velmi bolestná věc,“ řekl Slavík.

Diskriminováno bylo vlastní dítě

Jiný příběh zažil například Karel Nesvatba, otec, který v roce 2008 žádal o zrušení povinnosti platit alimenty na nevlastní devatenáctiletou dceru a po dlouhém soudním řízení, a jenom díky tomu, že dcera o zrušení jeho otcovství sama žádala, byl této povinnosti zbaven. Průlomové rozhodnutí vynesl Okresní soud v Hodoníně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a Karel Nesvadba, který byl po dlouhém soudním řízení zbaven povinnosti platit alimenty na nevlastní dceru, mluvili v poledních Ozvěnách dne.

Jeho proces trval zhruba čtyři roky. „Nejkomplikovanější ale bylo vůbec se k soudu dostat. Protože z našeho zákona, který v současné době platí, muž jako takový nemá možnost dát podnět ke zrušení otcovství. To může udělat pouze Nejvyšší státní zastupitelství,“ řekl Nesvatba.

Poukázal také na fakt, že jeho vlastní dítě, které se mu narodilo v druhém manželství, bylo celou situací diskriminováno. A to kvůli povinnosti platit alimenty a dědictví.

Příkladem může být Německo

Bývalá stínová ministryně ČSSD pro ženu a rodinu Anna Čurdová je verdiktem Ústavního soudu překvapena. Podle ní by mělo být v první řadě chráněno právo dítěte a teprve potom by práva otců a matek.

Přehrát

00:00 / 00:00

O lhůtě pro zpochybnění otcovství diskutovali bývalá stínová ministryní ČSSD pro ženu a rodinu Anna Čurdová a právník Poradny pro občanství, občanská a lidská práva Adam Křístka

„Dítě v první řadě potřebuje stabilitu rodinných vztahů a rodinného prostředí. Pokud by ta lhůta byla zrušena, tak to nabourá i celou řadu dalších vztahů, které by měly být nadřazené a také nabourává určité hodnoty, které jakoby v současné společnosti ustupovaly do pozadí,“ myslí si Čurdová.

Naopak právník Poradny pro občanství, občanská a lidská práva Adam Křístka rozhodnutí soudu uvítal. Jedno z prvních práv dítěte je podle něj právo znát svůj biologický původ a to po uběhnutí současné půlroční lhůty už prakticky nejde.

„Mě přijde smysluplná úprava v Německu, kde se tato lhůta rozběhne až ve chvíli, kdy se otec dozví, že není biologickým otcem dítěte. Pak už není tak podstatné, jestli to mají být dva nebo tři roky,“ řekl Křístka.

Igor Maňour, Vlasta Gajdošíková, Veronika Sedláčková, Alice Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme