Ústavní soud se zastal zlínských úředníků. Nesouhlasili se zveřejněním platů a odměn

Zlín porušil práva úředníků na ochranu soukromí a osobních údajů, když spolku poskytl informace o jejich platech a odměnách. Stížnosti skupiny úředníků vyhověl Ústavní soud. Zakázal městu, aby v porušování práv pokračovalo. Nález bude mít patrně širší dopad na poskytování podobných údajů podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud | Zdroj: Profimedia

Soudce Jan Musil při čtení odůvodnění nálezu předem zdůraznil, že cílem nálezu je sjednotit obecnou praxi, nejde prý o kritiku konkrétního postupu města Zlín ani spolků, které využívají zákon o svobodném přístupu k informacím.

Podle nálezu je před poskytnutím údajů o platu podle informačního zákona nutné vždy zvážit konkrétní okolnosti. Právo na informace ve veřejném zájmu není absolutní, zdůraznil Ústavní soud. Je nutné zjišťovat, v čem konkrétně spočívá veřejný zájem, a zohledňovat také právo na ochranu soukromí a osobních údajů.

"Ústavní soud konstatuje, že poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu," uvedl soudce zpravodaj Jan Musil. Celý nález Ústavního soudu si můžete přečíst ZDE.

Z dřívějších rozhodnutí Nejvyššího správního soudu přitom plynulo, že informace o platech ve veřejné sféře se mají žadatelům poskytovat až na malé výjimky prakticky vždy.

Výslovný nesouhlas

ČEZ nepodléhá zákonu o svobodném přístupu k informacím, rozhodl Ústavní soud

Číst článek

Pod stížnost se podepsalo 23 lidí, kteří v roce 2014 byli, případně dosud jsou, na vedoucích místech zlínského magistrátu. V červnu 2015 spolek Právo ve veřejném zájmu požádal o sdělení jejich platů a odměn v předcházejícím roce.

Město nejprve informace poskytlo v anonymizované podobě, po opakovaných žádostech doplnilo i jména a funkce, a to i přes výslovný nesouhlas zaměstnanců. Spolek žádal ještě zveřejnění informací na internetu, čemuž zabránilo předběžné opatření vydané ústavními soudci loni v červnu.

Soud se podnětem zabýval přesto, že úředníci nevyčerpali všechny možnosti obrany - nepodali správní žalobu. Jde o problém, který se týká velkého počtu lidí, desítky podobných sporů zatěžují českou justici, uvedl Musil.

Zlín chyboval podle Ústavního soudu v tom, že neprovedl takzvaný test proporcionality, tedy nezvážil, které právo má dostat v konkrétním případě přednost - na informace, anebo na soukromí.

Prodejte jednu akcii. Ústavní soud dal státním firmám návod, jak se vyhnout veřejné kontrole

Číst článek

Nárok na informace o platech a odměnách ve veřejné správě se opíral o průlomové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 2011. Zákon o svobodném přístupu k informacím se na úředníky a další zaměstnance podle soudu vztahuje kvůli tomu, že jsou odměňováni z veřejných prostředků.

V roce 2014 Nejvyšší správní soud dalším verdiktem doplnil, že úřady mohou žádosti zamítnout jen výjimečně, pokud nejsou konkrétní pochybnosti o hospodárnosti odměn a pokud zaměstnanec vykonává jen různé pomocné práce, třeba údržbu a úklid.

Tajit, nebo zveřejnit?

Prezidentská kancelář v čele s Vratislavem Mynářem (na snímku) si nechala zaplatit za vyhledání jedné a té samé informace hned od třech žadatelů | Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Server iROZHLAS.cz popsal již několik příběhů, kdy se úřady bránily informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnit, až jim to musel nakonec nařídit soud. Až po jeho příkazu zveřejnila například Kancelář prezidenta republiky informace, o které novinář Radek Kedroň žádal před necelými třemi lety. A to dokonce ve lhůtě sedmi dnů. Celý příběh jsme popsali ZDE, komentář si můžete přečíst na tomto odkazu.

Podobný případ se objevil i letos v říjnu. Podle rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 musí ministerstvo financí zaplatit 47 tisíc korun aktivistovi Luďkovi Maděrovi za obstrukce, které prezidentská kancelář dělala v otázce sdělení výše platů hradních úředníků.

Občan porazil Prahu 10. Platy a odměny úředníků dostal po 822 dnech boje a 16 zamítnutích

Číst článek

Dlouhodobě iROZHLAS.cz sledoval postup úředníků na Praze 10, které občan Jan Lukeš také požádal o zveřejnění platů a odměn. S žádosti, kterou musí úřad vyřídit do patnácti dnů, se stal dva roky trvající souboj. Lukeš překonal i 16 odmítavých stanovisek, aby se po 822 dnech konečně dostal k informacím o platech a odměnách vedoucích odborů.

K soudu dospěl například i spor novináře a právníka Tomáše Němečka. Prezidentská kancelář mu odmítla vydat informace o platech tehdejšího zástupce vedoucího kanceláře Petra Hájka, ředitele politického odboru Ladislava Jakla a šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta. Informace musel Hrad z nařízení soudu v roce 2012 zveřejnit.

S žalobou na Kancelář prezidenta republiky uspěl v lednu 2017 i právník a člen TOP 09 Michal Kincl. Ten chtěl v červenci 2015 přístup do majetkového přiznání kancléře Vratislava Mynáře. Hrad mu to odmítl s tím, že takový registr nevede. Soud nakonec rozhodl o tom, že prezidentská kancelář tuto evidenci vést musí.

hm, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme