Senátoři neuspěli. Ústavní soud zamítl stížnosti na hlukové limity a potravinové banky
Ústavní soud ve středu zamítl senátorské návrhy. Vládní nařízení o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací zůstane beze změn. Napadená ustanovení zejména stanovují povolené hranice hluku v různých situacích a podmínkách, a to včetně výjimek pro pozemní a leteckou dopravu. Velké řetězce musí také nadále odevzdávat část nevyužitého zboží bezplatně do potravinových bank.
Senátoři označili povinnost odevzdávání nevyužitého zboží za „nucený dar“. Návrh čekal na rozhodnutí od poloviny roku 2016. Podalo jej 25 členů horní komory reprezentovaných Ivem Valentou (za Soukromníky). Novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích považovali za zásah do vlastnických práv, vadila jim také až desetimilionová pokuta, kterou zákon stanovuje za nedodržení povinnosti.
Potravinové banky letos zdvojnásobí množství skladovaného jídla. Zásoby ale stačit nebudou
Číst článek
Podle České federace potravinových bank ale novelizace zákona prohloubila spolupráci řetězců a potravinových bank. Množství darovaných potravin se začátkem loňského roku zvýšilo až na trojnásobek. „Mnohé řetězce s námi spolupracují dlouhodobě a potraviny nám nabízely již před platností novelizace zákona o potravinách. Mohli jsme tak využít již předešlých zkušeností. S jednotlivými řetězci jsme celý rok pracovali na zlepšení procesů, celkové spolupráci a vzájemné podpoře,“ uvedla v tiskové zprávě ředitelka federace Veronika Láchová. Federace zastupuje všech 15 fungujících potravinových bank.
Novela se dotkla prodejen s plochou nad 400 metrů. Konkrétně jde o potraviny, které nesplňují některé obecné požadavky, například mají deformovaný obal nebo špatné označení, ale jsou bezpečné. Podle novely mají zboží dostat neziskové organizace, které shromažďují, skladují a distribuují potraviny pro humanitární účely a charitu.
Zákon podle senátorského návrhu v podstatě zavedl nucenou účast na charitě. Povinnost senátoři přirovnali k nuceným darům či nevýhodným odkupům při nacistické arizaci židovského majetku nebo ke komunistické kolektivizaci venkova.
Stát by podle senátorů neměl přenášet náklady sociální politiky na konkrétní a relativně malou skupinu lidí – potravinářské podnikatele. „Jakoukoliv státní politiku musí stát dělat za své peníze,“ napsali senátoři.
Kritizovaná změna se do zákona dostala na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Novelu v roce 2016 schválil Senát a podepsal prezident. Kritikům úpravy vadilo to, že nebudou moci potraviny dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad. Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil s odůvodněním, že je třeba bojovat proti plýtvání potravinami.
Hluk a vibrace
Podle skupiny deseti senátorů, kteří se středečního vyhlášení nezúčastnili, jsou lidé v Česku vysoce zatíženi hlukem, což má negativní důsledky na zdraví a celkovou životní pohodu. Senátoři se domnívali, že uplatňované limity jsou příliš mírné. Navíc vzhledem k různým korektivům, metodám měření a výjimkám se limity zvláště v případě silniční dopravy dále změkčují.
V Praze roste letecký provoz a s ním i hluk. Letiště proto rozdalo za dva měsíce pokuty za tři miliony
Číst článek
Podle Ústavního soudu je nesporné, že hluk má negativní vliv na lidské zdraví. Stejně očividná je ale také skutečnost, že moderní lidská společnost není schopná zabezpečit svou existenci bez vytváření hluku. Jako příklad soud uvedl hluk z osobní nebo nákladní dopravy. Úkolem veřejné moci je proto hledat rovnováhu. Důvod ke zrušení nynější úpravy limitů soud nenašel.
„Ústavní soud má za to, že napadená ustanovení nařízení sledují legitimní cíl a prostředky zvolené k jeho dosažení lze považovat za rozumné,“ uvedl v nálezu soudce Vojtěch Šimíček.
Zároveň soud konstatoval, že jde o vysoce odbornou problematiku a že česká úprava je v Evropě ojedinělá – některé státy podobné limity vůbec nemají, obecně se úroveň ochrany před hlukem v jednotlivých zemích velmi liší.
V Česku se lidé mohou domáhat dodržování limitů, někdy ale vznikají patové situace, kdy soudy sice rozhodnou o protiprávním překročení limitů, ale zároveň konstatují, že nelze bezprostředně zjednat nápravu, podobně jako se to v minulosti stalo v případě hluku z pražské magistrály.
Nařízení vlády stanovující limity hluku z dopravy je ústavně konformní: bit.ly/2R0loZg
11:56 – 02. 01. 2019
Odstranění výjimek a korekcí by podle soudu automaticky nevedlo k reálnému snížení hlukových imisí. Spíše by přibylo pokut pro majitele komunikací, čímž by přicházeli o peníze použitelné jinak třeba na protihluková opatření, anebo by bylo nutné komunikace rovnou uzavírat ke škodě jejich uživatelů.
Brno musí omezit hluk z městských akcí na hlavním náměstí. Jazzový koncert narušila protestní siréna
Číst článek
Soud zároveň připomněl další právní nástroje využitelné v souvislosti s hlukem. Při plánování staveb je nutné zohledňovat takzvanou pohodu bydlení. U existujících staveb lze využívat ustanovení o sousedských imisích v občanském zákoníku.
Kromě části vládního nařízení senátoři neúspěšně navrhli zrušit také metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí. V návrhu zmiňovali právo na ochranu zdraví i právo na příznivé životní prostředí a odkazovali také na text evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Navíc senátoři tvrdili, že vládní nařízení i metodika překračují meze zákona, nedostatečně zohledňují unijní právo a byly přijaty netransparentním způsobem. Poukazovali také na to, že ústavně zaručená práva je možné blíže specifikovat zákonem, ale nelze je omezovat podzákonnými předpisy, metodickými návody a technickými normami.
Podle ústavních soudců ale vláda nepřekročila své pravomoci. Je prý logické, že zákon stanovuje obecný rámec, zatímco vládní nařízení obsahuje bližší podrobnosti, například konkrétní hodnoty limitů. Změna nařízení je totiž snazší než změna zákona.
