Ústavní soud umožnil restituci Kokořína
Ústavní soud otevřel svým rozhodnutím cestu pro vydání známého hradu Kokořín na Mělnicku z majetku státu do vlastnictví restituentů parcel pod hradem. Jako protiústavní totiž zrušil ustanovení zákona o půdě, které neumožňovalo vydávat nemovitosti prohlášené národní kulturní památkou. Výrok soudu může být precedenční i pro jiné obdobné spory. Ministerstvo kultury však upozorňuje, že rozhodnutí Ústavního soudu neznamená, že by se mohly do rukou restituentů vydávat národní kulturní památky.
S tímto názorem souhlasí Petra Ulbrychová z oboru památkové péče ministerstva kultury, podle níž soud rozhodoval pouze o pozemcích pod hradem nikoliv o hradu samotném. "Pro fungování hradu to, že leží na cizím pozemku, neznamená nic. Navíc Ústavní soud řešil toto ustanovení jako předběžnou otázku. To znamená, že o vydání hradu ještě okresní soud nerozhodoval," řekla Českému rozhlasu Ulbrychová.
Okresní soud v Mělníku vede řízení o určení vlastnictví k části lesa zahrnující i známý hrad v obci Kokořín. O pozemky požádala skupina osmi restituentů. Mělnický pozemkový úřad rozhodl, že tito lidé jsou spoluvlastníky pozemků v ideálních podílech.
Proti byl ale Národní památkový ústav právě proto, že hrad Kokořín je prohlášen národní kulturní památku. Co konkrétně bude s hradem dál, však záleží na dalším jednání okresního soudu, který už bude rozhodovat bez existence části zákona znemožňující restituci.
"Ústavní soud zrušil na návrh Okresního soudu v Mělníku napadené ustanovení zákona o půdě, ale další postup ve věci je plně v rukou okresního soudu a Ústavní soud není kompetentní jakkoliv předjímat jeho další rozhodnutí," upozornil mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil.
Podle sporné části zákona nemovitost, která je prohlášena národní kulturní památkou, nebylo možné vydat až do doby přijetí zákonů upravujících správu a ochranu kulturních památek. Ty však chybí již od přijetí zákona o půdě, který na neexistující novelu odkazuje. Od přijetí uplynulo více než 13 let. Ministerstvo kultury plánuje předložit zákon na ochranu památek vládě koncem příštího roku.
Legislativce ale nic nenutí novelu přijmout, takže není jistota, že se podmínka vůbec někdy naplní, podotkl ústavní soudce Jiří Mucha. "Ta podmínka, že vrácení nemovitosti nebo vůbec majetku, na který má nárok restituent, je vázána na vydání budoucího právního předpisu, se jeví Ústavnímu soudu jako podmínka, která není v souladu s ústavním pořádkem," uvedl soudce.
Hrad Kokořín pochází z první poloviny 14. století, kdy ho vystavěl Hynek Berka z Dubé. Od poloviny 17. století nebyl Kokořín obýván a pustl. Roku 1894 koupil zříceninu Václav Špaček ze Starburku, který v letech 1911 a 1918 nechal hrad přestavět do současné podoby. Autorem jedné z posledních romantických restaurací středověkého objektu byl architekt Eduard Sochor.
Český stát vede několik soudních sporů, ve kterých potomci bývalých majitelů žádají o navrácení nemovitostí, jež jsou dnes národními kulturními památkami. Poté, co Lobkowiczové získali v roce 2002 Lobkovický palác na Pražském hradě, jde kromě Kokořína a hradu Zvíkov ještě o zámky Opočno a Hrubý Rohozec.
