Ústavní soud vyzval k individuálnímu posuzování pracovních úrazů
Odškodnění za pracovní úraz musí soudy posuzovat individuálně, nikoli jen podle tabulek a bodů, konstatoval dnes Ústavní soud. Zastal se ženy, které nižší soud ve sporu se zaměstnavatelem přiznal příliš nízkou náhradu za úraz zad při zvedání břemena.
Zaměstnankyni supermarketu při zvedání balíku balených vod vyhřezla ploténka. Přestože se to stalo už před sedmi lety, žena má dodnes vážné zdravotní problémy.
Prodělala několik operací, po jedné z nich se právě zotavuje a i z toho důvodu si dnes rozhodnutí Ústavního soudu nepřišla poslechnout.
Podle Okresního soudu v Kolíně jí měl zaměstnavatel zaplatit téměř půl milionu korun, odvolací krajský soud ale částku snížil na necelých 146 tisíc. Ústavní soud tyto rozsudky dnes zrušil.
Obecné soudy totiž podle něj porušily právo ženy na spravedlivý proces tím, že své rozhodnutí o výši odškodnění patřičně nezdůvodnily. Vycházely sice z tehdy platné vyhlášky, která určovala sazby za poškození zdraví, ty ale neodpovídaly reálným cenám. Soudy to řešily násobením bodových sazeb. Podle ústavního soudce Jaromíra Jirsy ale bodový systém není správný.
Jiná kritéria než body
„Pro obecné soudy to znamená více práce s tím, že si mají dát záležet na tom, odůvodnit své rozhodnutí podle jiných kritérií než podle nějakých bodů. Člověk prostě není robot, aby ho rozebíraly na jednotlivé orgány a tyto orgány ohodnocovaly,“ vysvětluje Jaromír Jirsa.
Justice má podle ÚS zohlednit náklady spojené se zapojením do normálního života a míru omezení v osobním, společenském a pracovním životě.
„Soudy si musí dát pečlivě práci s tím, aby zjišťovaly, co všechno mohl poškozený před úrazem a co už po úrazu nemůže. Ať už jde o společenské uplatnění, pracovní uplatnění. To vše jsou kritéria, kterými se obecné soudy musí řídit a nepotřebují k tomu body,“ říká Jirsa.
Pro oblast pracovních úrazů vláda loni vydala nařízení, které konkrétním úrazům přiřazuje určitý počet bodů a od nich se odvíjí odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění.
Podle ústavních soudců to ale odporuje novému občanskému zákoníku a ignoruje metodiku Nejvyššího soudu.
