Na Ústavním soudu je málo žen. Kritika by ale měla mířit na Miloše Zemana, tvrdí nový soudce Wintr
Před týdnem ústavně právní výbor Senátu při hlasování o nominacích na ústavní soudce podpořil pouze profesora ústavního práva z pražské Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jana Wintra. Josef Baxa ani Daniela Zemanová většinu hlasů nedostali. Při středečním hlasování celého Senátu však všichni tři prezidentem nominovaní adepti prošli. „Při rozhodování mohl hrát roli určitý optický klam,“ míní Wintr v rozhovoru pro Radiožurnál.
Považujete rozhodnutí ústavně právního výboru Senátu za nějaký vzkaz? Pokud ano, komu a jaký?
To nedokážu říct. Velmi obtížně se komentuje, proč přesně jsem dostal velké množství hlasů a proč moji spolukandidáti dostali méně. Myslím, že tam mohl hrát roli určitý optický klam.
Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Pancíře s nově jmenovaným ústavním soudcem Janem Wintrem
Přece jen jsem učitel ústavního práva a jako tajemník ústavní komise jsem se tři roky ve Sněmovně účastnil debat o ústavních změnách. Proto, když o nich probíhá debata, případně o učebnicových ústavních principech nebo o hodnocení nálezu Ústavního soudu, tak mohu působit v dané problematice orientovaněji než někdo, kdo je třeba soudcem obecného soudu.
To ovšem neznamená, že paní Zemanová nebo pan Baxa nemohou být nakonec mnohem lepšími ústavními soudci než já. Ale zrovna v této disciplíně jsem měl optickou výhodu.
Při jednání Senátu jste poté veřejně podpořil oba další spolukandidáty. Řekl jste, že byste považoval za čest, kdybyste mohl být ústavním soudcem po boku dvou vynikajících osobností české justice, o jejichž „zkušenostech, erudici, nasazení a smyslu pro spravedlnost slýcháte dlouhá léta pochvalná slova“. Kdy jste se rozhodl, že je takto přímo podpoříte?
Já to tak cítím a rozhodl jsem se nedlouho po schůzi ústavně právního výboru. Osobně je znám spíš letmo. Mám pocit, že před společným zážitkem ze společného obcházení výborů a klubů jsem s každým z nich měl příležitost mluvit tak třeba třikrát na okraji nějaké konference.
Přesto si jich vážím a mohu o nich říct to, co jsem řekl právě v Senátu. Že o nich slýchám opravdu velké množství pozitivních věcí od svých kolegů doktorandů, kteří s nimi pracovali.
Nejdřív drama, pak jasný souhlas. Senát na soudcích testoval vztah s Pavlem, vysvětluje novinářka
Číst článek
Josef Baxa v rozhovoru pro Seznam Zprávy ve středu řekl, že ho to až dojalo, že to od vás bylo velkorysé gesto. Zvažoval jste třeba, jestli tím nemůžete přijít třeba vy sám o nějaké hlasy, pokud takto veřejně podpoříte spolukandidáty?
Považoval jsem za správné to říct. Proto jsem si to vepsal ve středu po ústavně právním výboru do projevu a prostě jsem čekal, jak to dopadne.
Možná podjatost
Šéf prezidentova konzultačního panelu Jan Kysela v úterý uvedl, že bylo možné očekávat i opačný scénář. Že kdyby se řeklo, že Senátu vadí progresivisté, tak že vy z hlediska veřejně dostupných informací, jste mohl být klidně vyhodnocen jako progresivista. Jste progresivista?
Myslím si, že ne, ale to, jak vnímám ústavní právo, je napsané v mé učebnici a je v mých veřejných vyjádření. Je známo, že se zabývám problematikou lidských práv, od roku 2007 jsem členem výboru pro práva LGBT osob Rady vlády pro lidská práva. Z toho mohl vzniknout ten dojem.
Myslím si, že asi budu liberálnější než aktuální většina soudního senátu, ale zase se mi zdálo, že se mi vždycky dařilo dobře vnímat rozdíl mezi ústavní a politickou rovinou. Cit pro to, co má zůstat věcí politického rozhodování a co má prosazovat Ústavní soud, že je nějaký nutný výklad Ústavy.
V minulosti jste se v médiích často vyjadřoval ke sporným otázkám k výkladu Ústavy. Není to v tuto chvíli, kdy se v pondělí stanete ústavním soudcem, hendikep? Nehrozí, že jedna ze stran bude při rozhodování namítat vaši podjatost?
Zákon o Ústavním soudu výslovně říká, že pokud se někdo podílel na tvorbě zákona, tak to neznamená jeho vyloučení pro podjatost. Odpovídal jsem na to i v ústavně právním výboru a připadá mi, že ze všech zákonů, které jsou napadené před Ústavním soudem, mám pochybnosti u dvou.
Baxa, Wintr i Zemanová. Senát schválil trojici hradních kandidátů na Ústavní soud
Číst článek
U jednoho to je poměrně jasné. Před Ústavním soudem je napadena novela zákona o odpadech, ke které jsem napsal posudek, že jde o protiústavní změnu. Tam mi přijde, že jsem jasně vyjevil svůj názor a že už nemohu být považován za nestranného. Proto tady navrhnu své vyloučení a myslím si, že budu vyloučen.
Trochu spornější případ je valorizace důchodů, kde jsem žádnou roli pisatele posudků nesehrával, ale komentoval jsem to v médiích. Kolegové mě upozornili, a podle mě správně, že jsem to v médiích komentoval tak často, že může vzniknout vnější podezření jestli jsem, nebo nejsem podjatý. Proto jsem i na výboru řekl, že tady navrhnu plénu své vyloučení pro podjatost, a uvidím, jak rozhodne.
Ale vy sám se v tomto případě o valorizaci penzí podjatý necítíte. Pokud vaši kolegové dospějí k tomu, že podjatý nejste, nebudete mít tedy vnitřní problém a budete o tom rozhodovat?
Je to takové hraniční. Vždy jsem se k této věci vyjadřoval ne úplně jednoznačně, protože i z mého vnitřního hlediska to není úplně jednoznačné, ústavní konformita jak legislativního procesu, tak samotného snížení valorizace s podezřením na retroaktivitu.
Musím si tedy pořádně přečíst, co jsem k tomu kde všechno řekl, a udělám si definitivní názor potom. Rozhodně podám návrh na vyloučení a vnitřní postoj budu ještě ladit s těmi vyjádřeními, abych si pořádně připomněl, co jsem všechno řekl.
Nedostatek žen
Dosud jste byl členem Legislativní rady vlády. Už jste rezignoval na členství?
Ano, dnes jsem se ještě účastnil schůze, protože ještě nejsem soudcem, a když jsem odcházel, tak jsem ministru Šalomounovi dal do ruky svoji rezignaci.
Mělo by se něco na fungování Ústavního soudu změnit?
I na to jsem byl dotazován na ústavně právním výboru. Připadá mi, a vděčím za tento poznatek svým studentům, kteří to prozkoumali velmi důkladně, že se v posledních deseti letech relativně často dojde k tomu, že jednotlivé tříčlenné senáty rozhodují různě a zůstává tak nejednotná judikatura Ústavního soudu.
Prohra právnické ‚první ligy‘. Důvody Baxova neúspěchu chybí, Zemanová senátory ‚nepřesvědčila‘
Číst článek
Podle mě by se mnohem víc mělo využívat ustanovení zákona o Ústavním soudu. Podle něj, pokud se nějaký senát chce odchýlit od nálezu jiného senátu, má jít do pléna, které má sjednotit judikaturu. Přijde mi, že by se to dalo dělat trochu lépe, než se to dělalo teď v poslední době.
V debatách o složení Ústavního soudu se hodně mluví o požadavku na pestrost. Je podle vás nějaká skupina, která je podle vašeho názoru Ústavního soudu nedostatečně zastoupena?
Je úplně evidentní, že na Ústavním soudu je málo žen. Teď tam není žádná, v pondělí přijde jedna. Myslím si proto, že veřejná kritika, že je na Ústavním soudu nedostatečné zastoupení žen, je zcela důvodná. Do značné míry by ale měla směřovat na hlavu bývalého prezidenta Miloše Zemana.
A v jiných kritériích?
V jiných kritériích mi Ústavní soud přijde vyvážený. Jsou tam soudci, akademici, advokáti. Myslím si, že v tomto směru je Ústavní soud v pořádku.
A nepovažujete za hendikep, že nemáte zkušenost soudce? Že máte „jenom“ akademickou zkušenost?
Myslím, že mě to zpočátku hendikepovat bude, protože to, jak se budu zapracovávat do praxe, mi asi půjde ze začátku o něco hůř než kariérním soudcům. Ten princip mi ale připadá správný. Je i na zahraničních ústavních soudech, kde se doplňují soudci a akademici.
V Ústavním soudu jsem tedy akademikem a myslím, že to tak má být. Pokusím se z této pozice soudu něčím přispět.
