Ústavní soud zamítl stížnost Tomia Okamury na přímou volbu prezidenta

Ústavní soud oficiálně zamítl stížnost senátora a neregistrovaného prezidentského kandidáta Tomia Okamury včetně návrhů na změny v ústavě a prováděcím zákonu k přímé volbě. Oznámil to dnes předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Stížnost napadala Okamurovo vyřazení z voleb a právní úpravu přímé volby. Okamura se vyhlášení nezúčastnil.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský čte odůvodnění zamítnutí stížnosti Tomia Okamury | Foto: ČTK

„Ústavní stížnost se zamítá, návrhy spojené s ústavní stížností se odmítají,“ oznámil dnes předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský na úvod čtení odůvodnění nálezu.

„V případě ústavy to bylo odmítnuto prakticky bez rozpravy proto, že je to součást ústavy a Ústavní soud za normálních okolností nemá pravomoc přezkoumávat ústavu. Pokud jde o napadená ustanovení prováděcího zákona, návrhy byly odmítnuty pro neopodstatněnost, protože v daném případě stěžovatele Okamury vlastně nebyla ustanovení v jeho neprospěch aplikována,“ vysvětlil v Ozvěnách dne rozhodnutí ÚS jeho generální sekretář Tomáš Langášek.

Přehrát

00:00 / 00:00

O rozhodnutí Ústavního soudu jsme v Dopoledním Radiožurnálu mluvili s vedoucím katedry politologie brněnské Masarykovy univerzity Stanislavem Balíkem.

Soud už minulý týden smetl ze stolu Okamurův návrh na předběžné opatření s odkladem voleb. O celé stížnosti je rozhodnuto po 14 dnech od jejího podání. „Přiznám se, že mě tak trochu překvapilo to, že si nikdo nevyhradil disentní stanovisko, že by některý ze soudců napsal nějaký opačný názor. Nicméně ta rychlost jako taková mě neudivila a Ústavní soud už mnohokrát prokázal,že když chce, tak umí rozhodovat rychle,“ řekl vedoucí katedry politologie brněnské Masarykovy univerzity Stanislav Balík.

Doplnil, že rozhodnutí Ústavního soudu průběh prezidentských voleb nijak neovlivní. „Určitě nemá žádný potenciál na ovlivnění prezidentských voleb jako takových.“ Výběr hlavy státu tak zítra začne podle současné právní úpravy. Lidé vyberou prezidenta z devíti kandidátů.

Tomia Okamuru vyřadilo z přímé volby ministerstvo vnitra, které ho odmítlo zaregistrovat kvůli tomu, že po odečtení neplatných hlasů nepředložil 50 tisíc platných podpisů. Proti tomu si napřed stěžoval u Nejvyššího správního a pak i u Ústavního soudu. Ani jedna z těchto institucí mu ale zapravdu nedala.

Prováděcí předpis není v rozporu s ústavou

Soudci konstatovali, že i když jsou o prováděcím předpisu k volbě prezidenta mezi odbornou veřejností pochybnosti, není předpis v rozporu s ústavou. Nesouhlasí se závěry Tomia Okamury, že lhůta pro soudní přezkum rozhodnutí ministerstva vnitra (dvoudenní lhůta) je příliš krátká a proto protiústavní.

Ústavní soud vytýká stížnosti Tomia Okamury nekonkrétnost a to, že námitka nebyla uplatněna už v řízení před Nejvyšším správním soudem. Týká se to například i problému s náhodností kontrolovaného vzorku, na který na sklonku roku upozornil i Radiožurnál.

Soud stížnost sice zamítl, výhrady proti zákonu přesto jsou v nálezu zmíněné. Na úplný závěr je vyjádřeno přesvědčení, že poslanci v nejbližší budoucnosti nedostatky v zákoně o volbě prezidenta odstraní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Verdikt Ústavního soudu jsme v Ozvěnách dne probrali také s generálním sekretářem soudu Tomášem Langáškem, okomentoval ho také komentátor Radiožurnálu Petr Nováček.

„Problém spočívá v tom, že ústava předpokládá, že kandidáti mají podporu nejméně 50 tisíc občanů, kdežto prováděcí zákon zcela rezignoval na ověřování té podpory, pravosti vůle jednotlivých občanů a omezil se pouze na to, že automatizovaným způsobem ověřuje existenci těch osob,“ vysvětlil generální sekretář ÚS Tomáš Langášek.

Ústavní soudci doporučili, aby se podpisy na petičních arších nestranických kandidátů ověřovaly. A to buď hned při jejich sběru, nebo při pozdější kontrole listin. A zmiňují i možnost ústavodárce snížit požadovaných počet podporovatelů pod současných 50 tisíc.

Okamura už vyčerpal všechny tuzemské možnosti obrany proti volbám. Jeho advokátka Klára Samková možnost, že se obrátí na evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, nevyloučila.

Vladimír Kroc, Martin Drtina, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme