Ústavní soud zrušil část verdiktu, který otevřel soudcům cestu k dorovnání platů

Ústavní soud zrušil část průlomového verdiktu Nejvyššího soudu. Ten soudcům předloni otevřel cestu ke zpětnému dorovnání příjmů kvůli tomu, že v minulosti dostávali nižší násobek průměrné mzdy. Podle dnešního nálezu soudci nárok na zpětné dorovnání nemají. Úspěšnou stížnost podalo vedení Okresního soudu pro Brno-venkov po konzultaci s ministerstvem spravedlnosti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

Nález Ústavního soudu se ale většiny soudců nedotkne. Přistoupili totiž už dříve na kompromisní dohodu se státem a sporné části svého nároku se zřekli. Dostali tak jen peníze, o které přišli kvůli používání nesprávného statistického údaje.

Pro soudce, kteří na dohodu nepřistoupili a podali žalobu, bude nález soudu nejspíš znamenat špatnou zprávu. Justice ho musí zohlednit v jejich individuálních sporech.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán z hnutí ANO nález soudu přivítal. Umožní podle něj definitivně uzavřít soudní spory o zpětném dorovnání platů soudců.

„Rozhodnutí Ústavního soudu vítám, protože se shoduje s dlouhodobým postojem ministerstva spravedlnosti ve věci narovnání platů soudců. To bylo ve více než 96 procentech případů vyřešeno dohodou o narovnání. Verdikt zároveň pomůže uzavřít i soudní spory těch, kteří na dohodu nepřistoupili, protože soudy mají povinnost při svém rozhodování nález Ústavního soudu respektovat," vzkázal Pelikán po mluvčí resortu spravedlnosti.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán | Foto: Noemi Fingerlandová

Soudy nyní řeší celkem 121 žalob soudců, kteří se na výši dorovnání nedohodli se státem. Ve zbylých 96 procentech případů soudci přistoupili na kompromisní dohodu.

Průlomový verdikt Nejvyššího soudu

Verdikt Nejvyššího soudu z roku 2014 vyvolal značnou pozornost. Přiznal soudkyni z Brněnska zpětné dorovnání platu ze dvou důvodů.

Jednak kvůli platové základně mylně odvozované z nesprávného statistického údaje, a jednak kvůli dlouhodobě sníženému násobku pro určení soudcovských mezd. Místo trojnásobku se v letech 2011 a 2012 používal 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře.

Situace tehdy ovšem byla komplikovanější, ovlivnily ji dva tehdejší nálezy Ústavního soudu. Justice se proto musela vypořádat s otázkou jejich zpětné aplikace. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že soudci mají nárok na zpětné dorovnání, protože z nálezu Ústavního soudu plyne jejich právo na trojnásobek průměrné mzdy.

Ústavní soudci ale v úterý připomněli svůj starší nález týkající se jiného období, ve kterém zpětné dorovnání označili za nepřípustné. Odůvodnili to tehdy zklidněním atmosféry a zachováním důvěry veřejnosti v soudní moc.

Stát ušetřil čtyři miliardy korun

Původně se jevilo, že na základě verdiktu Nejvyššího soudu, který se týkal soudkyně z Brněnska, vznikl stejný nárok všem soudcům a žalobcům. Vládě se podařilo dohodnout s většinou z nich na kompromisním dorovnání platů, a omezit tak rozpočtové výdaje, které by si jinak verdikt vyžádal.

Podle dohody soudci dostali peníze za léta 2012 až 2014, o které přišli kvůli nesprávně vypočítané platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákon v letech 2011 a 2012 nepřiznával trojnásobek základny.

Podle údajů z loňského června stát vynaložil v souvislosti s nároky soudců a státních zástupců dohromady přes miliardu korun. Ušetřil čtyři miliardy.

Stížnost Okresního soudu pro Brno-venkov se týkala jen peněz, o které soudci přišli kvůli sníženému koeficientu pro určení mezd. Statistický údaj, který stát chybně používal pro stanovení platové základny, a odvislé nároky stížnost vůbec neřešila.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme