Ústavní soud zrušil nadstandardy ve zdravotnictví i poplatek za hospitalizaci

Ústavní soud dnes zrušil nadstandardy ve zdravotnictví, stokorunový poplatek za pobyt v nemocnici a pokuty za nevybírání regulačních poplatků. Vyhověl tak návrhu poslanců ČSSD. Proti rozsudku Ústavního soudu se nelze odvolat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (vlevo) a soudce zpravodaj Jiří Nykodým | Foto: ČTK

Nadstandardy, tedy příplatky pacientů za kvalitnější péči, se ruší v okamžiku zveřejnění nálezu Ústavního soudu ve Sbírce zákonů, to znamená zhruba do čtrnácti dní.

Soudcům se nelíbilo, že současná podoba zákona k nadstandardům není srozumitelná. Příplatky jsou vymezeny ve vyhlášce, a ne přímo v zákoně. Pět soudců přitom uplatnilo odlišná stanoviska.

„Ústavní pořádek, konkrétně Listina základních práv a svobod, obsahuje takzvanou ústavní výhradu zákona a říká: Chce-li stát omezit hospodářská, sociální nebo kulturní práva – a v tomto případě jde o práva sociální - může tak učinit pouze zákonem, nemůže tak činit podzákonnou normou. Jinými slovy, co je nadstandard, který si budou pacienti platit, nemůže stanovit úředník ministerstva zdravotnictví formou vyhlášky, ale musí to projít diskurzem na půdě Poslanecké sněmovny, protože parlament si to vyhradil, že to tak v ústavním pořádku smí stanovit jenom on,“ vysvětlil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hosty Radiožurnálu byli předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, ministr zdravotnictví v demisi Leoš Heger (TOP 09) a jeho stínový protějšek Svatopluk Němeček (ČSSD)

U zbylých dvou částí reformy dal soud zákonodárcům čas do konce letošního roku, aby poplatky za pobyt v nemocnici a pokuty za nevybírání regulačních poplatků zrušili sami. Poplatky totiž tvoří podstatnou část příjmů nemocnic a soud jim chtěl dát čas, aby se s tímto výpadkem vyrovnaly.

Stejně jako u nadstandardů ale soud neřekl, že poplatky jsou protiústavní. Problém byl v tom, že všichni pacienti je platí ve stejné výši - pracující stejně jako děti nebo senioři. Pokud toto zákonodárci změní, poplatky je možné znovu zavést. Všechny zrušené části zdravotnické reformy jsou součástí zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Stížnost k Ústavnímu soudu poslalo 51 poslanců sociální demokracie. Ta dnes verdikt soudu ústy stínového ministra zdravotnictví ČSSD Svatopluka Němečka uvítala. Podle ní tak nebude rozhodovat bankovní konto pacienta, ale jeho zdravotní stav.

Pro ČSSD bylo totiž nepřijatelné, aby se pacienti rozdělovali na chudé a bohaté a podle toho se odvíjela jejich léčba. „Mě těší, že se Ústavní soud připojil k naší stížnosti v tom smyslu, že není možné, aby ministr zdravotnictví určoval, co je a co není nadstandard,“ řekl předseda poslaneckého klubu strany Jeroným Tejc.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc na jednání Ústavního soudu v Brně | Foto: ČTK

Špatná zpráva pro pacienty

Pojišťoven se prý změna ohledně nadstandardů nedotkne, pocítí ji však právě pacienti.

„Jestliže obyčejná sádra stojí řekněme 300 korun a takzvaná lehká sádra 800 korun, tak doteď tomu, kdo chtěl lehkou sádru, VZP uhradila 300 korun, základní variantu, a on sám doplatil jen tu část ceny nad."

„Teď to bude ovšem tak, že pacient bude muset zaplatit sám celých 800 korun za lehkou sádru z vlastní kapsy, pokud mu ovšem vůbec zákon umožní si za lepší léčbu připlatit,“ komentoval rozhodnutí soudu mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

Žádný vliv prý nebude mít zrušení příplatků a úbytek peněz ani na rozpočet nemocnic. „Nadstandardy jako pojem, jako kategorie, byly zveličovány, včetně jejich významu. Pro nemocnice to ani funkčně, ani finančně, nebude znamenat vůbec nic,“ dodal Eduard Sohlich z Asociace českých a moravských nemocnic.

Příplatky se mohou vrátit

Nadstandardy byly zavedeny před rokem a půl, velký zájem o ně ale veřejnost neprojevila. V první fázi si lidé mohli připlatit za 18 nadstandardů, například lehčí sádru, lepší oční čočky nebo některá očkování.

Nejvíce si připláceli pacienti na Vysočině, nejméně pak v Moravskoslezském kraji. Podle odhadů ministerstva zdravotnictví bylo za nadstandardy v roce 2012 vybráno přibližně 46 milionů korun.

Resort plánoval seznam nadstandardů časem rozšířit až o 70 položek, například robotické operace nebo lepší náhrady kloubů, po ústavní stížnosti poslanců ČSSD ale s novinkami počkal.

Speciál Martina Veselovského. Úplatky, nebo poplatky ve zdravotnictví? Leoš Heger. | Foto: Filip Jandourek

Ministr zdravotnictví v demisi Leoš Heger z TOP 09 odůvodnění soudu, podle kterého by nadstandardy měly být zapsány přímo v zákoně, a ne ve vyhlášce, chápe. Přivítal také, jak se soud postavil k samotným příplatkům ve zdravotnictví.

„Pokud je to něco nadstandardního, tak tam ústavní soudce v odůvodnění řekl zcela jasně, že to možné je, pokud to bude v zákoně správně napsáno. Takže ideologické debaty, že tady tvoříme medicínu pro bohaté a chudé, nejenom, že se v praxi ukázalo, že to tak není, ale ukázalo se to i na nálezu Ústavního soudu,“ uvedl.

Podle Hegera tak bude záležet na příštím ministrovi zdravotnictví, jak se k nálezu postaví. Kdyby se podle něj udělaly úpravy a nadstandardy se zapsaly přímo do zákona, jak požaduje soud, mohly by platit nadále.

Lucie Husárová, Vlasta Gajdošíková, Petr Medek, Petra Benešová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme