Ústavní soud zúžil výklad poslanecké beztrestnosti za projevy

Beztrestnost poslanců se podle Ústavního soudu týká jen jejich projevů k ostatním zákonodárcům. Na výroky v kuloárech, na internetu nebo pro televizi se nevztahuje. Podrobné vymezení poslanecké imunity bylo součástí rozhodnutí, kterým dnes Ústavní soud zamítl stížnost exposlance Věcí veřejných Otto Chaloupky. Ten dostal roční podmínku za podněcování nenávisti vůči skupině osob kvůli výrokům o Romech na sociální síti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

Chaloupka v diskusi na facebooku reagoval na události v Duchcově na Teplicku, kde skupinka Romů napadla manželský pár. Tvrdil, že příspěvky zveřejnil jako poslanec přímo ze sněmovny, a proto by za ně neměl být stíhaný.

Podle Ústavního soudu ale takzvaná poslanecká indemnita pokrývá výhradně výroky směřované přímo k zákonodárcům na jejich schůzích.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ústavní soud zúžil výklad poslanecké beztrestnosti za projevy. Nález soudu okomentoval ústavní právník Marek Antoš

„Když v průběhu jednání parlamentu ten poslanec mluví třeba do televize, tweetuje nebo umisťuje nějaký názor na facebook, tady už nehovoří s ostatními aktéry parlamentní debaty, ale se svými voliči, a proto ani tato jednání nejsou chráněna poslaneckou indemnitou a imunitou,“ uvedla soudkyně Kateřina Šimáčková.

Ústavní soud se vymezil vůči starším verdiktům Nejvyššího soudu, který beztrestnost poslance nebo senátora za projevy vykládal mnohem šířeji. Podle ústavních soudců není takzvaným chráněným projevem například uzavření smlouvy mezi dvěma lidmi, fyzický útok, uvedení falešných údajů v souvislosti s poslaneckými náhradami, nabídnutí nebo přijetí úplatku ani vzdání se mandátu.

Nález Ústavního ale nemá zpětné účinky, nejspíš tak neovlivní kontroverzní kauzy Víta Bárty nebo tří rebelujících poslanců ODS.

„Problém tehdy spočíval v tom, že tím, že Nejvyšší soud plně vyhověl návrhům poslanců, kteří se na něj obrátili, nebyl nikdo, kdo by se mohl obrátit o instanci dál. Ústavní soud neměl žádnou možnost, jak se k věci vyjádřit, čili tohle je spíš šťastná náhoda, že v úplně jiném případu mohl Ústavní soud zaujmout stanovisko, které přesahuje tento konkrétní případ,“ řekl Radiožurnálu ústavní právník z právnické fakulty Univerzity Karlovy Marek Antoš.

ČRo, Vlasta Gajdošíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme