Senátní výbor podpořil nominaci Wintra na ústavního soudce. Hlasovalo pro něj osm z deseti členů
Profesor ústavního práva Jan Wintr získal podporu senátního ústavně-právního výboru k tomu, aby se stal ústavním soudcem. V tajné volbě ve středu získal hlasy osmi z deseti přítomných členů výboru. Senát o souhlasu s Wintrovým jmenováním bude rozhodovat za týden po projednání nominace v senátním výboru pro lidská práva.
Wintr se členům výboru představil mimo jiné jako zastánce dosavadní pozice Ústavního soudu, podle něhož má unijní právo přednost před českým ústavním právem, pokud by neznamenalo změnu podstatných ústavních náležitostí a základů svrchovanosti České republiky nebo překračování pravomocí unijních orgánů.
Ústavní soud by se měl podle Wintra nadále orientovat na ochranu hodnot zakotvených v Ústavě, měl by ale více využívat ustanovení, podle něhož by rozhodovací praxe jednotlivých soudních senátů měla být jednotná.
Kdo nahradí Rychetského? Adepty na ústavní soudce jsou advokátky Novotná či Schejbalová, tvrdí média
Číst článek
S ústavním zakotvením manželství jako vztahu muže a ženy Wintr „nesouzní“. „Manželství osob stejného pohlaví by neměla bránit ústavní bariéra,“ uvedl. Stejně tak nepokládá za potřebné „fixovat na ústavní úrovni“ platbu v hotovosti, o což usiluje část zákonodárců.
Podpořil naopak ústavní zakotvení principu ochrany vody a půdy. Byl by také pro omezení či zpřesnění prezidentských pravomocí při jmenování vlády.
Čtyřiačtyřicetiletý Wintr vystudoval souběžně s pražskou právnickou fakultou také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z práva i z politologie má doktorský titul. V roce 2019 se stal tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR. Je také členem Legislativní rady vlády či Výboru pro práva LGBTI+ lidí Rady vlády pro lidská práva.
Wintr působí rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v Etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal. Je autorem několika knih, ve kterých se věnuje české parlamentní kultuře nebo principům českého ústavního práva.
Ve svém životopisu uvádí ve výčtu získaných ocenění, že v loňském roce dostal jednak Cenu Právnické fakulty Univerzity Karlovy pro nejlepšího vyučujícího, jednak Zlatou malinu prezidenta republiky pro nejhoršího právníka. Prezidentem byl loni Miloš Zeman.
Akademické zkušenosti
Prezident Petr Pavel na Wintrovi ocenil jeho expertní zkušenosti a výborné renomé napříč odbornou komunitou. „Důležitým faktorem je jeho téměř dvacetiletá zkušenost z akademické sféry, která naplňuje mou představu o profesně různorodém složení Ústavního soudu,“ uvedl Pavel.
Ústavní soud nevyhověl stížnosti Lichtenštejnů ve sporu o majetek na Kolínsku, který nyní vlastní stát
Číst článek
Wintr patří spolu někdejším předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou a bývalou prezidentskou Soudcovské unie Danielou Zemanovou mezi první tři kandidáty, které Pavel na ústavní soudce nominoval. Měli by obsadit místa po Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové, jejichž mandát skončil 3. května.
Ústavní soud letos čeká rozsáhlá obměna, funkční období totiž skončí celkem sedmi ústavním soudcům včetně jejich předsedy Pavla Rychetského. Při výběru dalších nominantů chce Pavel vycházet z návrhů víc než dvacítky oslovených právnických institucí.
Navržená jména bude opět posuzovat sedmičlenný konzultační panel v čele s ústavním právníkem Janem Kyselou.
