Ústavní soudce přehlédl státní svátek, Čech pak čekal na rozsudek ze Štrasburku tři roky

Opožděno o jeden den. Proto soudce Ústavního soudu Vladimír Sládeček odmítl podání Josefa a Romany Beránkových. Při výpočtu ale udělal chybu, kterou musel napravit až Evropský soud pro lidská práva.

Exkluzivně Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kalendárium | Foto: Fotobanka Stock.xchng

Manželé Beránkovi chtěli v obci Smědčice na Plzeňsku vybudovat boxy k ustájení koní. Městský úřad v Rokycanech ale vyslyšel námitky sousedů, že by je koně obtěžovali zápachem, a stavbu v roce 2011 nepovolil. Žádost přitom Beránkovi podali už v roce 2006.

Úřední ne následně potvrdily Krajský úřad Plzeňského kraje, Krajský soud v Plzni a Nejvyšší správní soud. Poslední ze soudů podepřel své rozhodnutí v říjnu 2013 mimo jiné i argumentem, že „v dané lokalitě je zástavba novostaveb rodinných domů, a nelze tudíž hovořit o zástavbě vesnického typu, kde se má očekávat zápach z chovů zvířat.“

Beránkovi se následně obrátili na Ústavní soud, který ale jejich stížnost ani neprojednal. Podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka stížnost přišla o den později, než připouští zákon. Jenže poslední den lhůty připadl na 28. října, tedy státní svátek Den vzniku samostatného československého státu. A podle občanského řádu soudního, který počítání lhůt upravuje, termín v takovém případě končí až následující pracovní den.

Bradáčová, pouta i 300 tisíc od sněmovny. Rath se v posledních 5 letech soudil více než čtyřicetkrát

Číst článek

Do Štrasburku

Když advokátka obou manželů soud na pochybení upozornila, generální sekretář přehlédnutí přiznal. Jenže Ústavní soud nemá možnost zpětně opravit vlastní rozhodnutí.

Beránkovi se proto obrátili na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, ten jejich žádost přijal v polovině června roku 2014. Podle zjištění serveru iROZHLAS.cz rozhodl lidskoprávní soud letos 5. října, tedy po více než třech letech. A žalobcům dal zapravdu. Finanční odškodné však Beránkovým nepřiznal a vypořádání všech nákladů nechal na rozhodnutí tuzemské justice.

„Z 90 procent ano, jde nám o náhradu škody,“ odpověděl Josef Beránek serveru iROZHLAS.cz na dotaz, zda nyní požádá Ústavní soud o obnovu řízení.  Před soudem pro lidská práva přitom mluvil o škodě blížící se dvěma milionům korun. „Teď už mi jde o spravedlnost,“ dodal vzápětí. „Když to člověk dožene k nějakému soudu, tak soudce udělá fatální chybu, která by se nikdy stávat neměla,“ povzdechl si Beránek.

Výsledek nejistý

Samotné boxy pro koně pro něj už teď nejsou, po deseti letech úředních a soudních tahanic, zásadní. Celkové náklady řízení prý nyní ani neumí odhadnout. Pro zajímavost: například pražský advokát Marek Němec si za řízení před krajským soudem účtuje okolo 15 tisíc korun, před Ústavním soudem pak dvojnásobek. Zastupování ve Štrasburku je však obecně násobně dražší.

Ústavní soud: Zemanovy výroky o kauze Rath se ‘nezřídka pohybovaly na samé hraně'

Číst článek

Podle specialisty na ústavní právo Marka Antoše je jisté, že pokud Beránek o obnovu řízení požádá, soud věc znovu projedná. „To samozřejmě neznamená, že by stěžovat musel nutně uspět ve věci samé: jeho stížnost může být i v novém řízení odmítnuta či zamítnuta, ale ne z toho důvodu, kvůli kterému byla odmítnuta minule,“ vysvětluje.

Na postup při počítání lhůt se iROZHLAS.cz zeptal přímo vedení Ústavního soudu i samotného soudce Sládečka. „V praxi soudci a asistenti lhůtu ověřují skutečně ručně, tj. dle kalendáře,“ odpověděl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil. Podle něj soud řízeně nevyužívá žádný program, který by termíny u jednotlivých věcí hlídal automaticky.

Výjimečný exces

Pochybení soudce pak omlouvá tím, že se „jedná o naprosto výjimečný exces“, který „nelze zcela vyloučit v žádném procesním systému“. Soud ročně odbaví asi čtyři tisíce věcí a naposledy za podobnou chybu štrasburský soud káral Českou republiku v roce 2005.

„Ústavní soud proto kromě toho, že se s rozsudkem seznámili všichni soudci a jejich asistenti, žádná další systémová opatření nepřipravuje,“ uvedl Pospíšil. Připustil také, že program na výpočet lhůt sice mají soudci k dispozici v rámci právního informačního systému, zda ho však využijí, je na nich.

Oprava: Článek původně s pravidly pro plynutí lhůt odkazoval na správní řád, správně se ale užije obdobné ustanovení podle občanského řádu soudního. V tomto konkrétním případě lhůta vychází stejně podle obou zákonů. Za chybu se omlouváme.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme