Ústavní soudce: Tři dny neplacené nemocenské zaměstnance nezničí

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení paragrafů, kvůli nimž lidé v prvních třech dnech nemoci nemají žádný příjem. Návrh na zrušení takzvané karenční doby v celkem osmi zákonech podali koncem roku 2010 poslanci ČSSD. Ústavní soud už v minulosti karenční dobu jednou zrušil. Po dalších změnách však levicí kritizované opatření znovu vstoupilo v platnost. Nyní ÚS stížnost, kterou podala ČSSD, zamítl.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud zamítl 10. května návrh ČSSD na zrušení tzv. karenční doby. Na snímku čte soudce zpravodaj Miloslav Výborný odůvodnění nálezu

Ústavní soud zamítl 10. května návrh ČSSD na zrušení tzv. karenční doby. Na snímku čte soudce zpravodaj Miloslav Výborný odůvodnění nálezu | Zdroj: ČTK

Ústavní soud uvedl, že rozhodnutí je odlišné od verdiktu v roce 2008 proto, že tehdy byla jiná legislativní situace.

„Jsem přesvědčen o tom, že argumenty dříve použité jsou uplatnitelné i dnes. Ovšem situace, ve které bylo rozhodováno, je zcela a diametrálně odlišná,“ upřesňuje ústavní soudce Miloslav Výborný.

V roce 2008, kdy byla poprvé přezkoumávána úprava karenční doby Ústavním soudem, byla situace taková, že zaměstnanec, který byl karenční dobou postižen čili nedostával po dobu tří dní žádné dávky, byl nucen platit i přes vzniklou situaci nemocenské pojištění a pojistné na státní politiku zaměstnanosti. Újma, vzniklá z karenční doby, mu tedy nebyla nijak kompenzována.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Světa o jedné na Rádiu Česko byl ústavní soudce Miroslav Výborný, který objasňoval, proč se dnešní rozhodnutí ÚS liší od rozhodnutí z roku 2008

Při nynější úpravě je sice karenční doba zavedena, ale zaměstnanec neplatí pojistné na nemocenské pojištění či na politiku zaměstnanosti, a to nejen za první tři dny, ale vůbec. Navíc se mu po uplynutí tří dnů karenční doby dostává dávek náhrady mzdy. Zpravidla to bývá větší částka, než činily dávky z nemocenského pojištění.

„Není sporu o tom, že to je zásah do sociálních práv. Jde o to, aby to nebyl takový zásah, který by byl protiústavní a který by měl to, čemu se říká ‚rdousící efekt‘ – že by vystavil práceneschopného zaměstnance bezvýchodné sociální situaci a nebyl kompenzován jinými cestami,“ obhajuje rozhodnutí soudce Miloslav Výborný a dodává, že taková situace se současnou právní úpravou nenastává.

Soudci Ústavního soudu vycházeli z tzv. Testu racionality při úpravě sociálních práv zákonodárce, který má přezkoumat zákonnou úpravu ve čtyřech testovacích krocích.

Nejprve se zkoumá, jaký je smysl, podstata a esenciální obsah změny sociálního práva. V druhém kroku se zkoumá, zda se realizace obsahu nedotýká samotné existence sociálního práva. Třetí krok posuzuje, zda taková zákonná úprava sleduje legitimní cíl, zda to není svévolné zásadní snížení nebo odnětí standardů základních práv. Za čtvrté se zvažuje otázka, zda použitý zákonný prostředek je rozumný.

Tři dny neplacené nemocenské zůstávají. Návrh ČSSD na změnu u ÚS neprošel

Číst článek

„To neznamená nejlepší, nejúčinnější nebo nejvhodnější, ale rozumný k dosažení onoho cíle,“ vysvětluje Miloslav Výborný a pokračuje:

„V rámci tohoto testu i při tom nálezu minulém byl přijat závěr, že legitimní cíl tu je, ale že tehdy zákonodárce postupoval svévolně, zcela neracionálně a že v té nynější zákonné úpravě už tento legitimní cíl nějakým svévolným postupem zákonodárce postihován není.“

Tomáš Pavlíček, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme