Ústavní soudci rozhodují o prezidentské volbě, Okamura požaduje její odklad
Kvůli stížnosti vyřazeného prezidentského kandidáta Tomia Okamury se poprvé sešlo plénum Ústavního soudu. Rozhoduje o dalším postupu. Okamura požaduje změnu ústavy a odklad termínu historicky první volby hlavy státu. Ta má přitom proběhnout už koncem příštího týdne.
Plénum ústavního soudu se sešlo osm dnů poté, co Tomio Okamura osobně donesl svoji stížnost na podatelnu v Brně. Po soudu senátor chce, aby zvrátil rozhodnutí ministerstva vnitra a Nejvyššího správního soudu a vrátil ho zpátky do boje o Hrad.
„Daleko důležitější než samotný termín voleb je jejich nezpochybnitelnost, demokratičnost a ústavnost. Já tvrdím, že právní principy jsou důležitější než technický termín voleb, který se dá posunout,“ řekl Okamura.
Okamura sepsal své výhrady k přímé volbě na 26 stran. Zákon o přímé volbě i prováděcí normu v ní označil za paskvil. Ke stížnosti pak dodal ještě 18 příloh. Není příliš pravděpodobné, že by soudci už dnes o námitkách Okamury rozhodli. Soudce Pavel Rychetský jim předloží několik variant, jak teď postupovat.
„Variantu, že se termín voleb ruší, sistuje, odkládá, aby vznikl prostor pro jednání. Variantu, že se zamítá návrh na zrušení termínu voleb, ale že se přerušuje řízení a bude se probírat, projednávat v následujících týdnech nebo měsících napadený zákon,“ nastínil Rychetský.
Právě Rychetský, který je kritikem přímé volby, je v kauze soudcem zpravodajem. Že by tím ale mohl ovlivnit Okamurovu stížnost, generální sekretář soudu Tomáš Langášek odmítá.
„V tomto směru má zpravodaj pouze postavení takové, že připravuje pro plénum podklady. Jediným přínosem, který zpravodaj do rozhodování vnáší, je to, jak rychle je třeba schopen věc zpracovat a připravit k rozhodnutí. V tomto případě máme záruku, že předseda Ústavního soudu, jak už dříve avizoval v médiích, učiní vše pro to, aby se ve věci postupovalo relativně svižně,“ vysvětlil Langášek.
Případné odložení volby by zřejmě bylo v měsících
„Domnívám se, že Ústavní soud bude volit mezi dvěma variantami," uvedl odborník na ústavní právo Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Buď stížnost zcela odmítnout jako zjevně neopodstatněnou, anebo, jak naznačoval předseda Ústavního soudu, nevyhovět návrhu na odložení vykonatelnosti rozhodnutí o vyhlášení voleb a v příštích týdnech by byla posuzována ústavnost tohoto zákona, ale spíše pro ty volby za pět let.“
O možnostech Ústavního soudu mluvil odborník na ústavní právo Jan Wintr z Právnické fakuty Univerzity Karlovy
V případě odložení volby prezidenta by jejich nový termín odhadoval Wintr na červen nebo září. „Pokud by Ústavní soud shledal závažné problémy, týkaly by se zřejmě procesu registrace kandidátních listin.“ Podle něho by nezbylo než podat je znova, a to podle nového zákona. „Tohle celé by byla záležitost nejméně několika měsíců.“
Jan Wintr se nedomnívá, že by soudci Ústavního soudu mohl jednoduše vrátit Okamuru do volby. „Kdyby chtěli mu automaticky vyhovět, tak nejprve musí přerušit řízení a posoudit jeho návrhy na zrušení zákona. A to by se vleklo déle, nelze automaticky říci: ať kandiduje hned teď.“
Ústavní soudci, kterých je v současné době 13, zřejmě dnes proberou i další stížnosti na přímou volbu. Celkem jich obdrželi šest.
