Ústavní stížnost ČSSD se podle Dienstbiera opírá o precedens
ČSSD finalizuje ústavní stížnost na reformní zákony, které ve Sněmovně prosadila vláda. Nelíbí se jí především způsob, jakým kabinet odpověděl na několikadenní opoziční obstrukce. Když totiž jeho poslanci odhlasovali sloučení čtrnácti norem do jediného balíku.
Sociálně demokratičtí zákonodárci tvrdí, že sloučením 14 norem do jednoho balíku nedostali potřebný čas, aby se k návrhům vyjádřili. Jedná se o důchodovou, zdravotní a sociální reformu, včetně zvýšení DPH. Kromě toho se opozici nelíbí, že úřady můžou nařídit nezaměstnaným již po dvou měsících veřejně prospěšné práce a zdravotnická nařízení musejí znovu podepsat smlouvu s pojišťovnami.
„My jsme avizovali ústavní stížnost okamžitě po schválení norem, právě po té spojené rozpravě. Je potřeba říci, že jsou stanoveny nějaké demokratické procedury projednávání legislativy, projednávání zákonů. A ty se musí dodržovat,“ říká místopředseda ČSSD, stínový ministr spravedlnosti a senátor, Jiří Dienstbier.
Podle Jiřího Dienstbiera byla tato pravidla porušena tím, že byla spojena rozprava ke 14 zákonům a v této rozpravě byl omezen čas na dvakrát 10 minut, což je podle něho v rozporu s Jednacím řádem poslanecké sněmovny.
Na oprávněnost ústavní stížnosti ČSSD se v poledních Ozvěnách dne ptala Veronika Sedláčková Jiřího Dienstbiera mladšího, člena Ústavně - právního výboru Senátu a Senátorského klubu ČSSD , a Stanislava Balíka, vedoucího katedry politologie Fakulty sociální
Podle některých ústavních právníků se jedná možná pouze o porušení jednacího řádu Sněmovny, ne ústavních práv. Jiří Dienstbier však tvrdí, že se sice jedná o porušení jednacího řádu, ale toto porušení s sebou sekundárně nese i porušení práva na prostor k vyjádření názor u či stanoviska.
Jiří Diensbier také upozorňuje, že nejde o první porušení jednacího řádu ze strany vládní koalice. Odvolává se k případu z roku 2010, kdy v legislativní nouzi schválila zákony, na které spěchala.
„Následně Ústavní soud zkraje minulého roku tyto zákony zrušil. A to ze stejného důvodu: že byla opozice omezena na svých právech sdělovat své výhrady,“ připomíná precedentní rozhodnutí Ústavního soudu Jiří Dienstbier.
ČSSD chce u ÚS napadnout způsob schvalování reforem
Číst článek
Zda ČSSD má šanci s ústavní stížností uspět, se podle Stanislava Balíka, vedoucího katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, nedá v tuto chvíli odhadnout. „Ústavní soud nejedná v těchto věcech vypočitatelně a může to skončit tak i tak,“ dodává.
Stanislav Balík upozorňuje, že tento případ je odlišný od kauzy z roku 2010, na kterou upozorňoval Jiří Dienstbier. Tehdy došlo skutečně k zásadnímu porušení jednacího řádu a zkrácení schvalovacího procesu. Při inkriminovaném schvalování v loňském roce však proběhla řádně dvě čtení se všemi lhůtami.
Sloučením projednávání reagovala koalice až na opoziční obstrukce po dvou nocích projednávání. Nejednalo se tedy podle Stanislava Balíka o sloučení hlasování či prvních dvou čtení, ale o sloučení rozpravy před závěrečným, třetím čtením.
„Ze strany ČSSD jde v tuto chvíli o ryzí formalismus,“ uzavírá Stanislav Balík a připouští, že jednací řád je těžkopádný a na jeho změnu se po dobu jeho sedmnáctileté platnosti dosud nikdo nezaměřil.
